(Ne)poučení z 25 století finančních krizí: Od císaře Augusta až po Bena Bernankeho

| redakce

Prvním keynesyáncem byl už římský císař Augustus, začíná autor díla "Money Mania" Bob Swarup svůj výklad o finančních krizích, které se opakují už 2 500 let. Poučit se z nich přitom nedovedeme.

Finanční krize byly podle Swarupa běžné již ve starověku. Proto také ukazuje římského císaře Augusta jako prvního keynesyánce, který řešil potíže ekonomiky vysokými státními výdaji dávno předtím, než Keynes přišel se svými teoriemi.

"Je fascinující, že když se podíváme do starého Říma a Řecka, zjistíme, že tam existovala trvalá hrozba finanční krize. První záznam o defaultu je ze 4. století před Kristem ze starověkého Řecka, Řím si prošel vlastní formou Velké deprese. O 2 500 let později děláme stále stejné chyby," říká Swarup.

Z historického pohledu je však evidentní, že jsou věčně se opakující krize naprosto v souladu s trvalým dlouhodobým ekonomickým růstem. V průběhu staletí se vytvořila komplexní globální ekonomika, kde se spolu dostávají do styku miliony lidí. "Krize jsou vedlejším produktem této komplexní ekonomiky," tvrdí Swarup. Lidé jsou totiž ovlivněni emocemi a nejednají čistě racionálně.

Na druhou stranu jsou tu inovace, které jsou vlastně pozitivní krizí. "Na jedné straně nás některé věci uvrhnou do krize, ale zároveň nás posunou dále. Příkladem může být dot.com bublina, jejíž splasknutí znamenalo krizi a řadu bankrotů, ale zároveň pomohla nastartovat informační revoluci," říká Swarup.

Zdroj: Financial Times

reklama
reklama