Pod pokličkou: Co investory zajímá na růstu HDP?

| Anne-Françoise Blüher

Hrubý domácí produkt (HDP) je jedním z klíčových indikátorů, které finanční trhy pozorně sledují. Jednoduše řečeno, HDP měří hodnotu, kterou země či region vytvoří ve formě vyrobeného zboží a poskytnutých služeb za dané období. Výkon ekonomiky jako takový je důležitý, investoři ale sledují jeden důležitý detail.

Struktura českého HDP - příspěvek služeb, průmyslu a zemědělství
Struktura českého HDP - příspěvek služeb, průmyslu a zemědělství

HDP je měřítkem ekonomické aktivity v dané zemi či regionu. Pohled na změny v reálném HDP umožňuje znát pozici ekonomiky v hospodářském cyklu, tedy zda se ekonomika nachází ve fázi recese, nebo expanze. Recese je obvykle definována jako dvě po sobě jdoucí čtvrtletí negativního hospodářského růstu (v mezičtvrtletním srovnání). Z tohoto pohledu je důležité sledovat dynamiku reálného HDP, tedy očištěného o efekt cenových změn, aby byl vyloučen dopad inflace či deflace na růst HDP. Součet změny reálného HDP a inflace se zhruba rovná změně nominálního HDP.

Růst HDP v jednotlivých zemích
Růst HDP v jednotlivých zemích

HDP na hlavu je často používán jako měřítko celkového ekonomického blahobytu. Přesto může být tato interpretace nepřesná, neboť země může získávat příjem i v zahraničí, a naopak může vyplácet příjem do zahraničí. Ve výsledku je tak z pohledu ekonomického blahobytu správnější sledovat statistiku hrubého národního důchodu, který očišťuje HDP o čistý příjem ze zahraničí.

Následující graf ukazuje, že u některých zemí čistý příjem ze zahraničí zaujímá vysoký podíl na HDP. Zatímco podíl čistého příjmu ze zahraniční se pro ekonomiky Japonska, Německa a USA pohybuje mezi 1,7 % a 3,0 %, v případě české ekonomiky je 7,5 % HDP převedeno do zahraničí (nejčastěji ve formě dividend placených přímým zahraničním investorům). Ve skutečnosti je tedy pouze 92,5 % českého HDP distribuováno jako příjem českým rezidentům.

Podíl příjmů ze zahraničí a odvodů do zahraničí jednotlivých zemí
Podíl příjmů ze zahraničí a odvodů do zahraničí jednotlivých zemí

Dopad na trhy

Z pohledu finančních trhů je klíčový dopad HDP na měnovou politiku centrální banky. Proto se tržní účastníci zaměřují na kvantifikaci takzvané mezery výstupu. Ta měří, do jaké míry jsou využity výrobní kapacity v ekonomice, tedy jaká je agregátní poptávka ve vztahu k agregátní nabídce.

Pokud je mezera výstupu kladná, aktuální ekonomický výstup se nachází nad současnou produkční kapacitou (poptávka je větší než nabídka), ekonomika se přehřívá, což způsobuje vzestup inflačních tlaků. Jinými slovy, příliš velký hospodářský růst zvyšuje potřebu centrální banky implementovat restriktivní měnovou politiku, což má negativní dopad na investice do akcií a dluhopisů. A naopak.

Mezeru výstupu není možné přímo pozorovat a není součástí zveřejňovaného HDP. Některé instituce, například OECD, zveřejňují svůj odhad. Také investoři mohou použít pro svůj odhad mezery výstupu následující pravidlo: Pokud je růst HDP vyšší, než kolik činí dlouhodobý historický průměr, naznačuje to kladnou mezeru výstupu, případně to, že poptávka roste rychleji než nabídka.

Mezera výstupu v jednotlivých zemích
Mezera výstupu v jednotlivých zemích
reklama
reklama