Střední a východní Evropa v třetině roku: Hrozba (geo)politického vykolejení a rozdílné pozice jednotlivých zemí

| Roman Chlupatý

V souvislosti s Ukrajinou se spekuluje o občanské válce, ve spojení s Maďarskem o nedemokratických praktikách Orbánova kabinetu a o Slovinsku se po pádu vládnoucí koalice mluví kvůli "klanové" politice. Sečteno a podtrženo, geopolitické jiskření a vnitropolitická nestabilita jsou aktuálně jediným skutečným strašákem, který by mohl slušně rozjeté oživení ve střední a východní Evropě (CEE) pokazit. Shodli se na tom námi oslovení experti, podle kterých je nicméně potřeba sledovat také averzi vůči riziku a zátěžové testy bank.

Jan Jedlička

Jan Jedlička (Česká spořitelna): CEE patří mezi evropské premianty, to se hned tak nezmění

Středoevropský region patří mezi nejzdravější části EU a v blízké budoucnosti se to nezmění. Země CEE patří v evropském kontextu mezi podprůměrně zadlužené, s výjimkou Maďarska jejich veřejný dluh nepřekračuje "maastrichtskou" hranici 60 % HDP. Jejich bankovní sektor má vesměs zdravé základy. Černými ovcemi jsou Slovinsko a Maďarsko. Jediným významným rizikem – s akcentem pro Polsko, Maďarsko a Slovensko – je možné vyhrocení krize na Ukrajině. Pokud by ve východní části země vypukla občanská válka (poslední dny jsou plné negativních zpráv) a Evropa přitvrdila sankce vůči Rusku, lze předpokládat pokles HDP těchto zemí. Tomuto scénáři však dávám jen asi 25% pravděpodobnost.

Pavel Sobíšek

Pavel Sobíšek (UniCredit Bank): Cyklické oživení region táhne, Rusko ho naopak brzdí

Pozitivní vliv cyklického oživení v západní Evropě se mísí s negativním dopadem zpomalování ekonomiky v Rusku. První z vlivů výrazně převažuje, rizika vývoje v Rusku ale rostou, a navíc nejsou stejná pro všechny ekonomiky střední a východní Evropy. Problém Ukrajiny je odlišný. Dopad na CEE by neměl být velký z hlediska klasických obchodních vazeb, těžko kvantifikovatelná rizika ale existují v přepravě energetických surovin a v eventuálním přílivu uprchlíků. Slovinsko je jednou z posledních zemí EU, kde finanční krize dosud nepolevila, riziko nákazy pro ostatní země CEE ale vidím jako omezené.

Jan Bureš

Jan Bureš (Era Poštovní spořitelna): Ukrajina je pro střed Evropy jako jaderné zbraně – hrozba, možná třesk

Jedna z největších rizik pro Evropskou unii a střední Evropu konkrétně jsou ta geopolitická. Stále je ovšem vnímám ve formě nukleární hrozby. Dokud zůstane "pouze" u geopolitického napětí, pak jsou podle mě ekonomiky CEE hodně odolné a dokáží ustát delší recesi jak Ruska i Ukrajiny bez vážnějších šrámů. Pokud by došlo k výraznějšímu nárůstu napětí a ohrožení dodávek plynu do Evropy, dopady na hospodaření zemí ve střední Evropě by byly výrazně negativní.

Jaromír Šindel

Jaromír Šindel (Citibank): Růstem regionu mohou zahýbat ECB a zátěžové testy bank

V případě regionu CEE bych zůstal "konstruktivní". Když se podíváme na fundamenty, vývoj ekonomik i předstihové indikátory, je jasné, že oživení pokračuje. Na druhou stranu je tu řada nejistot – od ukrajinské krize přes další vývoj v Evropě až po nejistý výsledek probíhajících zátěžových testů evropského bankovního sektoru. Co se eurozóny týče, vzhledem k nízké inflaci může dojít k dalšímu uvolnění politiky ECB, což by mělo být z pohledu regionu CEE pozitivní.

Petr Gapko

Petr Gapko (GE Money Bank): Ukrajinská krize EU (snad) semkne, ekonomika ale může trpět

Jako největší rizikový faktor v současné době vnímám vývoj na Ukrajině. Vojenská hrozba převažuje nad ryze ekonomickými a politickými faktory. Pokud by došlo k dalšímu vyostření konfliktu a jeho přesunu od Ukrajiny dále na západ či sever, nedokážu odhadnout ekonomické důsledky. Pevně však věřím, že EU bude nadále hovořit jedním hlasem a tato krize jednotlivé státy spíše semkne. Politické turbulence v jednotlivých státech EU nejsou ničím neobvyklým, v uplynulých několika letech zažila politické změny snad půlka Evropy. Žádná tato změna ale nevedla k tak zásadnímu problému, jakým by bylo vystoupení některého z členských států, tedy k narušení soudržnosti Evropy.

Helena Horská

Helena Horská (Raiffeisenbank): Slovinsko jediné neporoste. Je to trest za nacionalismus

Současná fáze psychologické války silných slov a omezených gest proti Rusku samotné oživení ekonomik střední Evropy zatím neohrožuje. Další, i drobná eskalace konfliktu či rozšíření sankcí by ovšem škrtly očekávané oživení. Nová maďarská vláda bude pravděpodobně pokračovat v původní hospodářské politice, která ke škodě samotné ekonomiky prosazuje stále silnější zásahy do ekonomiky (politici jim říkají podpora ekonomiky). Na sektor služeb zatížený sektorovými daněmi to má neblahý dopad. Bez těchto závaží by oživení maďarské ekonomiky mohlo být výraznější než letošní 2 %. Slovinsko je jedinou zemí středoevropského regionu, které se i letos oživení vyhne. Bankovní marast, mimo jiné výsledek nacionalismu ve finančním sektoru, si vybírá krutou daň.

Vladimír Vaňo

Vladimír Vaňo (Sberbank): Ukrajina? Pozor na averzi vůči riziku a na zpomalení Německa

V souvislosti s rostoucím geopolitickým napětím se často zapomíná na dva důležité faktory. Na hospodářský vývoj ve střední Evropě může mít současná situace nepřímé důsledky skrze zvýšení averze globálních investorů vůči rizikovějším aktivům, ale také prostřednictvím slabšího růstu v Německu, pro které jsou východní trhy důležité. Tyto dva nepřímé vlivy není radno podceňovat. Co mohou způsobit, jsme viděli v roce 2008, kdy šlo o averzi investorů vůči riziku, a v roce 2009, kdy Německo spadlo do recese.

reklama
reklama