Proč tak málo lidí nechává peníze "pracovat" v akciích

Proč tak málo lidí nechává peníze "pracovat" v akciích

| redakce

Dan Ferris, editor Extreme Value, se zamýšlí nad tím, proč většina investorů nevyužije osvědčené investiční strategie postavené na jednoduchém matematickém vzorci, který už Albert Einstein nazval "největším matematickým objevem všech dob" a baron Nathan Rothschild "osmým divem světa".

Oba slavní muži měli na mysli sílu složeného úročení. Jak to funguje v praxi, pochopíte z jednoduchého příkladu:

Vezměme si investici 100 tisíc na 40 let. Během této doby vám plynou výnosy 12 % ročně. Do 22. roku budete mít 1 milion a pouze o šest let později překročíte hranici 2 milionů. Když vydržíte až do 40. roku, skončíte s více než 9 miliony.

rokvýše jmění
0100 000
1112 000
2125 440
3140 493
4157 352
5176 234
10310 585
15547 357
20964 629
251 700 006
302 995 992
409 305 097

Výše uvedená tabulky znázorňuje, jak vypadá 40 let složených výnosů. V prvním roce vyděláte 12 tisíc. V roce 22 už ale 130 tisíc, tedy desetinásobek toho, co v prvním roce.

Je v tom jeden háček, možná dva

Většina lidí je v tomto ohledu matematicky nevzdělaná, takže nechápe, že pravděpodobnost na akciovém trhu mluví proti velkým a rychlým ziskům. A k tomu je zde ještě přirozená lidská vlastnost - netrpělivost. Proto potenciál složeného úročení zůstává drtivou většinou investorů "nevytěžen". Nikdo nechce čekat 40 let. Každý chce rychlé zisky - koupit v pondělí akcii za 50 centů a prodat ji v pátek za 5 dolarů.

Začátkem 60. let byla průměrná doba držby akcie z NYSE na maximu, kolem 8 let. Dnes je to pouhých 6 měsíců (znamená to mimochodem, že ředitel průměrné společnosti na dvou valných hromadách ročně nikdy neuvidí stejné akcionáře).

Většina takovýchto "investorů" na akciovém trhu neinvestuje, ale pokouší se urvat jackpot v loterii. Pravděpodobnost loterie na akciovém trhu ale říká, že na každý investovaný dolar v dlouhodobém horizontu připadá ztráta 50 centů. Pokud se nepodaří pravděpodobnost jedné k milionu rychle překonat, je prakticky garantováno, že se "investor" s polovinou peněz může dlouhodobě rozloučit.

Pro bystré a trpělivé je ale krátká průměrná doba držby akcií na NYSE skvělou zprávou. Díky tomu, že jen málokdo investuje dlouhodobě (drží akcie minimálně rok), je pak neuvěřitelně jednoduché získat nad dalšími hráči převahu. Vše, co pro to stačí udělat, je najít podhodnocenou akcii a držet ji minimálně rok.

Investor je ale netrpělivý lidský tvor, který je motivován odměnou. Ta je bohužel v případě strategie složených výnosů vzdálena desetiletí. Kdo má odolávat v případě, kdy vybraná akcie vzroste o 70 % za pár měsíců a investorem zmítá silná potřeba ji prodat?

Je lidskou přirozeností chtít výsledky okamžitě, ne odměny oddalovat. Už staré přísloví nabádá: "Lepší vrabec v hrsti, než holub na střeše." Ani není přirozené investovat čas do studia nudných materiálů, jako jsou výsledkové zprávy, účetní pravidla, novely zákonů o daních nebo cenných papírech.

Podle Nathaniela Brandena jsou lidé jediné bytosti, které vytrvají v hledání správné věci, uspějí v těchto snahách, uvěří, že našli to pravé, řeknou o tom všem ostatním, ale pak jdou a udělají opak. Když to víte, proč na tom nevydělat?

Zdroj: The Crux

reklama
reklama