Jediná dvě pravidla, která potřebujete znát

| redakce

Nemám čas. Pospíchám. Promiň, snad jindy. Jen si zkuste vzpomenout, kolikrát jste některou z těchto vět v posledním měsíci použili. Nedostatek času a neustálé pospíchání nás děsí všude, kam se jen podíváme. V některých situacích přitom cennými minutami, či dokonce hodinami nesmyslně plýtváme. Úspěšný podnikatel, investor a spisovatel James Altucher tvrdí, že má na nemoc 21. století spolehlivý lék. Chce to podle něj trochu trpělivosti a sebekontroly.

Pravidlo 4 ku 64

Zřejmě každý někdy slyšel o pravidlu 80 ku 20, se kterým přišel na začátku 20. století italský ekonom Vilfredo Pareto. Takzvaný Paretův princip říká, že 80 % všech důsledků pramení z 20 % příčin. Aplikujeme-li toto pravidlo na běžný život, můžeme například říci, že 80 % své práce odvádíme jen ve 20 % celkového času stráveného v zaměstnání. Podobné je to i v případě celých firem – 80 % příjmů většiny společnosti zajišťuje 20 % zákazníků, 80 % jejich hlavní činnosti zajišťuje 20 % zaměstnanců a 80 % všech jejich ztrát pramení z pouhé pětiny vykonávaných činností.

Paretovo pravidlo

Co když je ale někdo přesvědčený, že vynakládá příliš energie zbytečně i poté, co se zaměří jen na oněch důležitých 20 % činností? "Osobně preferuji strategii, které jsem začal říkat dvojitý Paretův princip neboli pravidlo 4 ku 64," říká Altucher. "Vezměte výsledek pravidla 80 ku 20 a aplikujte na něj tento poměr ještě jednou. Tím se ocitnete v situaci, kdy pouhá 4 % vaší předchozí činnosti generují 64 % původních výsledků."

"Podle pravidla 4 ku 64 tvoří 4 % vašich zaměstnanců 64 % veškerého byznysu, 4 % zákazníků obstarávají 64 % zisků vaší firmy a 4 % přátel se podílí na 64 % veškeré vaší sociální interakce," jmenuje Altucher některé ze situací, na které lze dvojitý Paretův princip aplikovat. "A zkuste si představit, jak by asi váš život vypadal, kdybyste pravidlo osmdesát ku dvaceti použili ještě potřetí a získali poměr zhruba 1 ku 50," dodává.

Pravidlo 1 000 hodin

I v případě pravidla tisíce hodin Altucher vychází z jiného velmi dobře známého principu. Poměrně bohatě rozšířená rada říká, že k dosažení vrcholného úspěchu v libovolném odvětví vede cesta 10 tisíc hodin tréninku, studia či sebezdokonalování. Takzvané pravidlo 10 tisíc hodin bývá aplikováno na všechna odvětví lidské činnosti, sportovními výkony počínaje a podnikáním konče. "Je to poměrně logické. Pokud budete deset tisíc hodin trénovat techniku akvarelové kresby, budete s největší pravděpodobností patřit mezi mistry tohoto výtvarného oboru," říká Altucher.

"Problém je, že v současném světě zvládnutí jediného oboru nestačí. Na to, abychom každému ze tří nebo pěti odvětví, která nás zaujmou, věnovali deset tisíc hodin, je náš život příliš krátký," pokračuje. "Berme navíc v potaz, že k dosažení úspěchu pouhé osvojení si techniky nestačí. Člověk potřebuje i trochu štěstí, a vynakládat deset tisíc hodin při nejistém výsledku mi proto přijde zbytečně riskantní. Zcela dostačující je i pravidlo 1 000 hodin."

Altucher mimo jiné argumentuje křivkou učení. "Když se začnete věnovat novému oboru, jsou vaše počáteční znalosti a dovednosti prakticky nulové. Překonáte-li však zdánlivě bezvýznamnou úvodní fázi, ve které se bez viditelného pokroku seznámíte se základními principy, jež vás budou během celého procesu sebezdokonalování doprovázet, nabere tempo učení závratnou rychlost. Během relativně krátkého časového úseku, který odpovídá právě zhruba jednomu tisíci hodin, pak získáte obrovské množství nových znalostí," vysvětluje.

Křivka učení

Pokud člověk neprahne zrovna po získání Nobelovy ceny, dokáže si při intenzivní činnosti skutečně i během několika málo měsíců osvojit tolik znalostí, že prakticky nikoho, s kým se během svého života setká, nenapadne, že z daného oboru neví úplně vše. Jak říká James Altucher, "nemusíte být rovnou světovými mistry v šachu; úplně stačí, když dokážete vyhrát regionální turnaj".

Zdroj: Jamesaltucher.com

reklama
reklama