Jak pořadí narození v rodině ovlivňuje naše životy?

| redakce

Pořadí narození dítěte v rodině může značně ovlivnit jeho cestu životem. Vzhledem k tomu, že úspěch v podnikání je částečně závislý na umění číst v lidech a na emoční inteligenci, u níž pořadí narození hraje klíčovou roli, závěry psychologických studií mohou být užitečnou příručkou i ve světě byznysu.

Hádejte, co mají společného Hillary Clinton, Marissa Mayer, Oprah Winfrey a Beyoncé. Všechny najdete v žebříčku Forbes nejvlivnějších žen světa a všechny jsou prvorozené dcery. Psychologové to nepovažují za náhodu. Studie Institute for Social and Economic Research University of Essex odhalila, že prvorozené ženy jsou statisticky vzato předurčeny k úspěchu. Hned další na řadě jsou prvorození synové. Jako důkazy poslouží například Barack Obama, Bill Clinton nebo George Bush.

A co mají společného Jeff Bezos, Steve Jobs a Aristoteles? To se dozvíte v následujících odstavcích. Čeho všeho se vědci v této oblasti dopátrali, shrnuje do deseti bodů Nick Colas z ConvergEx.

1. Prvorození synové

Více než polovina nositelů Nobelovy ceny a amerických prezidentů je prvorozených. První děti v rodinách jsou přirozenými lídry a perfekcionisty. Bývají ambiciózní, mají "životní náboj" a vědí, co chtějí. V důsledku toho tíhnou k profesím vyžadujícím preciznost, jako je kariéra ve vědě, medicíně, právnické profesi, inženýrství nebo IT.

2. Prvorozené dcery

Prvorozené dcery bývají podle studie dokonce ještě o 13 % ambicióznější než prvorození synové. Dcery také mnohem častěji pokračují ve vzdělávání oproti prvorozeným synům (prvorození bez ohledu na pohlaví v průměru o 16 % častěji pokračují v dalším vzdělávání ve srovnání s mladšími sourozenci). Po zohlednění výchovy rodičů a profesního stavu autoři studie odhalili, že prvorození byli o 7 % vytrvalejší při studiích oproti mladším sourozencům.

Psychologové posuzovali v rodinách i různé kombinace pohlaví mezi sourozenci a dívali se na velikost rodiny (nezahrnuli dvojčata a jedináčky) a zjistili, že pohlaví druhého potomka nehraje roli v míře jeho snaživosti.

3. Druhorozené a prostřední děti

U nich je podle studie vysoká pravděpodobnost, že se stanou profesionálními sportovci. Cítí se v nevýhodě vůči svým starším sourozencům, takže je silná konkurence vede k úspěchům v týmových sportech a k inovativnosti (musejí najít cesty, jak v rodině vyniknout, učí se nacházet kompromisy a být dobrými vyjednavači, což je skvělá škola do života v oblasti sociálních dovedností). Často se stávají soudci nebo volí profese ze sociologické branže.

4. Benjamínci

Nejmladší děti z rodiny jsou nejsebevědomější a sociálně nejúspěšnější. V rodině si rozvíjejí sociální dovednosti a umějí se snáze vypořádat s věcmi ve svém okolí, a to v důsledku toho, že byly vedeny staršími členy rodiny. Učí se od svých starších sourozenců, a proto také všech životních milníků dosahují dříve. V dospělosti bývají benjamínci laskaví, kreativní a spontánní. Jsou zvyklí usilovat o to, aby se stali centrem pozornosti, někdy svalují vinu za své chyby na ostatní.

5. Jedináčci

Zpravidla to dotáhnou v životě daleko, ale v mateřských školách mívají problémy v sociální oblasti. Kvůli absenci sourozenců mají horší sociální dovednosti oproti vrstevníkům z větších rodin, útěchou jim ale budiž to, že se tyto dovednosti v pozdějším věku normalizují a v dospělosti se hendikep prakticky neprojevuje. Studie publikovaná American Sociological Review odhalila, že čím větší rodina, tím méně času tráví rodiče hovory s dětmi a mají nižší ambice ohledně vzdělání (časový i finanční fond, který mají rodiče pro své děti k dispozici, se mezi ně musí více dělit).

  • 1
  • 2
reklama
reklama