Polibek na rozloučenou od zlatého býka aneb 5 důvodů, proč se žlutému kovu nedaří

| redakce

Loni se cena zlata propadla zhruba o pětinu a ani letos zatím žlutý kov nepředvedl zrovna oslnivý výkon, když do začátku června zdražil jen o necelá tři procenta. Zlatí brouci, pro které je blyštivá komodita nedotknutelnou modlou, sice tvrdí, že se růst její ceny rychle blíží, populární investor Barry Ritholtz se ovšem podobným tvrzením jen směje. Kdyby si podle něj takzvaní goldbugs dali dohromady následujících pět skutečností, nemohli by na zdražování zlata ani pomyslet.

1. Návrat ekonomické stability

Finanční krize z roku 2008 na trhy přinesla vlnu strachu a nejistoty, od té doby však světová ekonomika udělala obrovský krok kupředu. V průběhu posledních pěti let investoři postupně pochopili, že prasknutí americké hypoteční bubliny a následný pád banky Lehman Brothers nebyly konečným ekonomickým armagedonem, ale jen další ze série krizí, kterým již svět nesčetněkrát čelil a v budoucnu čelit bude.

Ze Spojených států navíc již delší dobu chodí velmi solidní údaje o vývoji tamní ekonomiky. Ani procentní pokles amerického HDP v letošním prvním čtvrtletí, který byl důsledkem nejhorší zimy za posledního půl století, na dobré náladě obchodníků nic nezměnil. Lze tedy předpokládat, že budou investoři nadále před poměrně líným zlatem preferovat mnohem živější akcie.

2. Rally amerického dolaru

Dolarový index, který měří výkonnost americké měny vůči koši hlavních světových měn, zažil mezi lety 2001 a 2008 pořádný sešup. Z hodnot kolem 120 se propadl až na úroveň 70 bodů. To v investorech probudilo pud sebezáchovy, který jim radil úprk od papírové měny k věčné hodnotě žlutého kovu. V roce 2008 se ovšem propad zastavil a dolar od té doby patří mezi nejpevnější světové měny, což pro cenu všech vzácných kovů představuje silný protivítr.

3. Nízká inflace v USA

Navzdory hrozivým vizím, které tvrdily, že budou Spojené státy čelit děsivé hyperinflaci, je růst cen v USA stále jen velmi mírný. Americký index spotřebitelských cen v květnu meziročně vzrostl v souladu s odhady o dvě procenta, což je pro Fed dobré ospravedlnění dalšího omezování tempa nákupu dluhopisů v rámci programu kvantitativního uvolňování. To je mimo jiné pozitivní pro americký dolar, který by po přesně opačném rozhodnutí Evropské centrální banky, jež na začátku června oznámila další uvolnění měnové politiky, mohl posilovat, a tím ceny zlata, se kterými negativně koreluje, dále držet na současných úrovních.

4. Absence globálních geopolitických rizik

Hluboká krize na Ukrajině, nejisté směřování pomubárakovského Egypta, pokračující občanská válka v Sýrii nebo demonstrace vojenské síly Severní Korey. To jsou jen některá z mnoha geopolitických rizik, o kterých svět diskutuje. Hlavní světové trhy nicméně zůstávají klidné. Ukazuje se totiž, že rozsah většiny těchto rizik zůstává pouze regionální. Ukrajinská krize je otázkou dialogu mezi Kyjevem a Moskvou, Egypt pod vedením nového prezidenta Sísího s největší pravděpodobností setrvá u prozápadně orientované sekulární politiky, syrský konflikt nepřekročí hranice Asadova státu a Kim Čong-un bude Západu z bezpečné vzdálenosti i s vědomím jistého neúspěchu nadále pouze hrozit nespolehlivými raketami. Výsledek toho všeho je jediný - světová politická scéna zůstává stabilní a trhy mohou zůstat v klidu.

5. Konec papírových měn v nedohlednu

V Řecku se i přes drtivý dopad dluhové krize nadále platí eurem a ve Spojených státech lidé v peněženkách stále nosí dolary. Katastrofické scénáře, které hovořily o rozpadu eurozóny a návratu řecké drachmy či německé marky, zůstaly jen nenaplněnou hrozbou, jejíž potenciální dopady Evropu naopak utvrdily v myšlence, že je jednotná měna pro starý kontinent důležitá. Pro její zachování ECB, slovy Maria Draghiho, "udělá vše, co bude potřeba". Vedle toho americký dolar zůstává neohroženou hlavní světovou rezervní měnou, návrat ke zlatu coby univerzálnímu platidlu s věčnou hodnotou tak v Evropě i USA zůstává jen zbožným přáním hrstky fanoušků zlatého býka.

Zdroj: Bloomberg

reklama
reklama