Deset let pod hvězdami EU aneb Kam směřuje česká ekonomika

| David Navrátil

Od vstupu ČR do EU uběhlo v květnu 10 let. Česká ekonomika má přitom stále velký nevyužitý potenciál. Stačí přitom jen málo.

Průmyslový grunt

V posledních letech jsme si zvykli na spíše negativní zprávy - pokles ekonomiky, nedůvěru až pesimismus domácností a podniků, rozpočtové škrty, nezaměstnanost. Desetileté výročí vstupu do EU umožňuje podívat se na českou ekonomiku z dlouhodobé perspektivy a uvědomit si ne zcela samozřejmé skutečnosti.

Zaprvé a především, česká ekonomika prošla výraznou změnou. Tato změna nicméně nevedla k vytvoření makroekonomických nerovnováh, které se staly spouštěčem a akcelerátorem dluhové krize ve vyspělých ekonomikách. Když se řekne, že česká ekonomika má průmyslovou tradici, tak to zní už téměř jako klišé.

Jenže zpracovatelský průmysl představuje stále čtvrtinu ekonomiky. To je fakt. Stejně jako je fakt, že to je nejvíce v Evropské unii (tam je průměr 15 %). Nejde přitom o znak toho, že by česká ekonomika měla špatnou strukturu. Tento vysoký podíl by v takovém případě brzdil růst ekonomiky, což se neděje. Státy s vyšším podílem průmyslu na ekonomice dosahují vyššího růstu. Takže základ pro růst jsme měli nastavený dobře.

Výrobní exportní klastr a mašina

Když budete podrobněji studovat statistiky průmyslu v EU, tak si brzy všimnete, že jsou na předních příčkách země střední a východní Evropy spolu s Německem. Přímé zahraniční investice přispěly k vytvoření silného a vysoce konkurenceschopného produkčního vývozního klastru, do kterého jsou tyto země zapojeny. Za deset let se zvýšil podíl vývozů na HDP z 60 % na téměř 80 %. Třetina našich vývozů směřuje do Německa.

Ale z této třetiny třetina nekončí v Německu, ale směřuje mimo Německo. Jinými slovy, česká ekonomika je zapojena do německé vývozní mašinérie, která v posledních letech bere útokem rozvíjející se ekonomiky. Tedy ty ekonomiky, které vykazují vyšší růst ve srovnání s ekonomikami vyspělými.

Naše napojení neexistuje jen díky regionální blízkosti k Německu, ale i díky konkurenceschopnosti a schopnosti konkurenceschopnost zvyšovat. Růst mezd v průmyslu totiž nepřevyšuje růst produktivity. Tento výrobně-vývozní klastr nám umožňuje pronikat na náročné trhy, soutěžit se světovými firmami a postupně se přesunovat k výrobě s vyšší přidanou hodnotou.

Tech(no) do každé domácnosti

Že česká ekonomika není jen o vývozech, ale i o domácnostech? Co může mnoh při studiu statistik překvapit, je skutečnost, že například zaměstnanost ve středně a vysoce technologicky náročných sektorech zpracovatelského průmyslu je v ČR nejvyšší v Evropské unii (10 % proti 5 % v EU). Ano, je dokonce vyšší než ve Finsku či Švédsku.

Máme špičkový například automobilový, strojírenský, letecký či elektrotechnický průmysl. Když si uvědomíme, že zaměstnanost v technologicky náročných sektorech je spojena i s vyššími mzdami, zhruba o pětinu ve srovnání s průměrem, tak se dostaneme k odpovědi, jak podporovat růst životní úrovně domácností. Podporou podmínek nutných pro to, aby se česká ekonomika dále posunovala ke kapitálově náročnější výrobě s vyšší přidanou hodnotou a vyššími mzdami.

  • 1
  • 2
reklama
reklama