Marion Mühlberger (Deutsche Bank): Ukrajina pro střední a východní Evropu není tak velkým strašákem. Důležitější jsou vývoj v eurozóně a zátěžové testy evropských bank

| Roman Chlupatý

Ukrajinský konflikt růst ekonomik střední a východní Evropy nezadusí, většina zemí ho nicméně pocítí. Z pohledu ruského hospodářství to však je problém, říká v exkluzivním rozhovoru pro Investiční web Marion Mühlberger, ekonomka, která pro Deutsche Bank analyzuje globální rizika. Potenciální hrozby v tuto chvíli vidí i v regionu CEE, přesto by většina ekonomik měla letos solidně růst.

Ukrajinský konflikt už neopanuje titulní stránky novin, nadále to nicméně jak na místě, tak u diplomatických stolů bouří. Jak velký problém je to pro ekonomiky regionu střední a východní Evropy (CEE)?

Marion Mühlberger
Marion Mühlberger

Obecně je dobrou zprávou pro region to, že většinu obchodní výměny již má s EU. To potvrzují objemy obchodu i možný dopad krize na přeshraniční investice. Jinými slovy, region je od současné krize do jisté míry izolován. Na druhou stranu tu jsou země, třeba Pobaltí nebo Srbsko, které s Ruskem a Ukrajinou obchodují ve větší míře. Vezmeme-li ale v potaz očekávané pokračující oživení eurozóny, předpokládáme, že se náš původní optimistický výhled nemění, že ho Ukrajina nevykolejí. Nepochybně ovšem platí, že tato krize ovlivnila důvěru na trhu, což například Polsko, které je bráno jako proxy pro celý region, pocítilo.

Jednou věcí je dopad na menší ekonomiky zemí střední a východní Evropy, druhou je pak míra, do jaké Ukrajina a vše, co s ní souvisí, zahýbe ekonomikou Ruska. Co čekáte vy?

Je to určitě problém. Právě proto jsme revidovali svou predikci růstu ruské ekonomiky v letošním roce na pouhých 0,6 %. Ukrajinská krize přitom přišla v době, kdy ruská ekonomika již oslabovala. Investiční aktivita byla poměrně slabá, objevilo se i zpomalení soukromé spotřeby, která byla dlouho tahounem ekonomiky. Navíc došlo k odlivu kapitálu ze země, což má na růst také negativní dopad. Společně s tím klesla důvěra v zemi.

Byla a je tedy Ukrajina přelomová z pohledu vnímání rizika v CEE? Od války v Jugoslávii region nezažil ozbrojený konflikt, teď na hranicích EU jeden zuří.

Jsem součástí týmu, který analyzuje rizika v rozvíjejících se zemích po celém světě. Politická rizika vždy bereme v úvahu. Z tohoto pohledu bych neřekla, že by šlo o něco nového, o něco, co jsme nesledovali. Jinou otázkou je, zda jsme si mysleli, že se tato hrozba naplní. Politická rizika a jejich konsekvence je obtížné předpovídat. To platilo například i o arabském jaru – kdo něco podobného čekal?

Pokud se tedy zaměříme na politická rizika ve střední a východní Evropě, co aktuálně radíte pozorně sledovat?

V regionu CEE vždy existuje riziko předčasných voleb, riziko, že vlády nedokončí svá funkční období, a riziko hlasování o důvěře. To platí už několik let a řekla bych, že se v tomto smyslu vlastně nic nemění.

Současnou polskou vládu trhy braly jako stabilní prvek ve volatilním regionu. V poslední době se objevily signály, že by mohla prohrát příští volby. Je to pro Polsko i region riziko?

Růst v Polsku je vcelku robustní. Podle nás země překoná očekávání a její ekonomika poroste o tři a více procent. Tamní takzvaná penzijní reforma byla vcelku kontroverzní. Motivací byla a je dluhová brzda, která je součástí ústavy. Polskému kapitálovému trhu a jeho rozvoji to příliš nepomůže. Přístup, který k němu politici volili donedávna, se totiž mění, což podle mě není moc pozitivní. Ponecháme-li toto stranou, opírá se oživení v Polsku o solidní základy.

Jaká další rizika vedle těch politických nyní v regionu sledujete nebo očekáváte?

Vždy je důležité sledovat vývoj v eurozóně, který je podstatný kvůli silným obchodním a investičním vazbám. Čekáme, že ekonomika eurozóny letos vzroste o procento. Pokud by došlo ke zpomalení, mělo by to okamžitý dopad na východní Evropu. Bude také potřeba sledovat zátěžové testy, které chystá ECB. V regionu CEE jsou totiž silně zastoupeny západoevropské banky. Proces oddlužení, který běží už několik let, pokračuje, ale asi přece jen trochu zpomalil. Čekáme, že dojde k růstu objemu úvěrů, ale ne v takové míře, aby to výrazně zrychlilo růst na předkrizové úrovně. Radím zkrátka pozorně sledovat, zda se matky východoevropských bank nedostanou do problémů.

Na závěr výhled do konce roku. Které ekonomiky zemí CEE podle vás letos budou premiantkami?

Pokud budeme brát v potaz růst jako takový, pak to budou pobaltské země a Polsko. Ty v roce 2014 porostou o tři nebo více procent. Slovinsko se naopak pohybuje v negativním teritoriu kvůli problémům svého bankovního sektoru. Zbytek ekonomik podle mě poroste o procento až dvě, což znamená oživení, ale jde stále o tempo, které ani zdaleka nedosahuje úrovně před krizí.

reklama
reklama