Česko rizikovější než Španělsko nebo Řecko? Ale kdepak!

| Pavel Kysilka

EBA zátěžové testy, které mají prověřit banky v eurozóně, přinesly zajímavý paradox. Řekly, že Španělsko a Řecko je méně rizikové než Česká republika. Česká ekonomika podle nich patří mezi nejslabší v EU. Kombinace politikaření a absence zdravého rozumu v akci.

Evropský byznys, ekonomové a politici by měli s velkým napětím očekávat výsledky právě probíhající hloubkové kontroly aktiv evropských bank (AQR, asset quality review) a zátěžových testů organizované Evropskou centrální bankou a Evropskou bankovní autoritou (EBA, European Banking Authority). Praxe virtuálních zátěžových testů je jedním z poučení z poslední finanční krize. Ta totiž ještě více než svým samotným vznikem překvapila svět odhalením:

  • slabostí finančních a bankovních institucí,

  • nekonkurenceschopností ekonomik jižního křídla Evropy,

  • neudržitelností modelu veřejných financí ve většině zemí Evropské unie.

Zátěžové testy virtuálně vystavují bankovní sektor smyšleným, ale ne nepravděpodobným krizovým scénářům. Jejich výsledkem je kalkulace potenciálních ztrát bank z případné další krize a výše potřebného doplnění jejich kapitálu. Probíhající evropský test přitom vychází z poměrně tvrdého krizového scénáře.

Dosavadní zátěžové testy v evropských zemích byly (asi oprávněně) kritizovány za měkkost krizových scénářů a za nedůsledné zohlednění skutečného stavu bank. ČNB je ale považována za jednu z čestných výjimek. Je povzbudivé, že i z jejích přísných testů vyšel náš bankovní sektor velmi dobře – i při kumulovaném propadu českého HDP o 7 % by potřeba doplnění kapitálu bank činila pouze 0,4 % HDP, tedy 16 miliard Kč.

Výsledky testů zásadně ovlivní růstový výhled Evropy, protože ten je kriticky závislý na zdraví a síle bank. Evropské firmy jsou šestkrát závislejší na bankovním úvěrování než ty americké.

Výsledky testů budou mít také zásadní dopad na náladu investorů, investiční odvahu firem a spotřební chuť domácností. V zemích, kde vznikne zásadní potřeba dokapitalizování bank, uvidíme i negativní dopad na už tak napjaté státní rozpočty, neboť vlády budou asi muset opět doinvestovat problémové banky. Nepříjemná překvapení z výsledků testování tak mohou zmrazit ekonomické oživení v Evropě, naopak celkově pozitivní překvapení posílí náladu a růst.

Všichni jsme si rovni, ale někteří jsme si rovnější

Použitý globální krizový scénář EBA pro testování je definován poklesem globálního růstu, zaměstnanosti, odpisem hodnoty dluhopisů, propadem cen nemovitostí, akcií, pohybem kurzů měn, růstem investory požadovaných výnosů vládních dluhopisů a tak dále, vším v přijatelné logice a kalibraci. Co však zasluhuje pozornost a naše vážné výhrady, je konkretizace tohoto globálního krizového scénáře pro ekonomiky střední Evropy, včetně té české. Nad tou zůstává rozum stát.

  1. EBA počítá s daleko horším dopadem globální krize na HDP v případě Česka a dalších zemí střední Evropy než u zemí Evropské měnové unie. To nemá jakoukoliv oporu ani v realitě poslední krize, ani v těch předchozích. Scénář EBA předpokládá velmi hluboký propad růstu HDP ve střední Evropě, a to na základě růstových ztrát v poslední krizi. Do té ale vstupovala většina ekonomik v situaci přehřátého, tedy tak jako tak neudržitelného růstu. Ale to není případ současnosti, kdy růst a využití kapacit jsou velmi střídmé, a není tedy toho tolik co "ztratit", na rozdíl od let 2007 a 2008.

  2. EBA scénář pro Česko ignoruje unikátně silný a zdravý finanční sektor, nízké zadlužení firem a domácností a relativně zdravé a konsolidující se veřejné rozpočty.

  3. EBA scénář nebere v úvahu velmi konkurenceschopné jednotkové náklady v české ekonomice.

  4. EBA scénář z neznámých důvodů předpokládá možný cenový propad nemovitostí v Česku. Ale všechny kvantifikace (včetně OECD) ukazují naopak na podhodnocené ceny realit v Česku, navíc stále bez tendence ke vzlínání (ke vzniku cenové bubliny).

  5. EBA scénář odporuje faktu, že česká ekonomika vykazuje nízkou závislost na zahraničním financování, a tedy i malé riziko úniku kapitálu včetně dopadu na oslabení kurzu koruny.

Krizový scénář EBA pro Česko není tvrdší než ten, pod kterým testuje český bankovní sektor ČNB. V tom není problém. Velkým problémem je to, že specifikace globálního krizového scénáře EBA pro Česko a země střední Evropy poměrně dramaticky "přestřeluje" parametry jejich zranitelnosti a nedoceňuje či ignoruje klíčové prvky síly a zdraví jejich reálných ekonomik, bankovního sektoru a veřejných rozpočtů, které v objektivním mezinárodním srovnání představují jasnou a do značné míry unikátní konkurenční přednost.

Ano, lze argumentovat, že evropský zátěžový test je prostě více zátěžový a že měří všem stejně. Ale pokud se podíváme na nastavení parametrů pro jednotlivé země v EU, tento argument neobstojí. Zjistíme totiž, že jsme rizikovější a méně stabilní ekonomikou než Španělsko nebo Řecko. To je znepokojující zpráva v situaci, v níž investoři i analytici stále vykazují příznaky zvýšené citlivosti a nervozity, jejichž zdrojem jsou nejen statistická fakta, ale ve velké míře i pohled významných nadnárodních institucí.

Text byl připraven pro Hospodářské noviny.

reklama
reklama