Pesimismus prodává skoro jako sex. V čem se vzývači kolapsu mýlí?

Pesimismus prodává skoro jako sex. V čem se vzývači kolapsu mýlí?

| redakce

Finanční krize byla živnou půdou pro katastrofická proroctví. Téměř šest let po kolapsu Lehman Brothers ale to nejhorší na akciovém trhu nepřišlo. Pokud tedy 180% rally indexu S&P 500 nepovažujete za pohromu.

Pohroma to skutečně je, ale jen pro ty, kteří "doktory zkázy" poslechli a americké akcie ignorovali. S odstupem času lze extrémně pesimistické předpovědi označit za chybné. Kteří "experti" by se za svá mylná proroctví měli nejvíce stydět?

1. Harry Dent: Ekonomika a akciový trh zažijí krach

Harry Dent je se svými predikcemi tak trochu maniodepresivní. Kolísá mezi euforií (když volal po růstu indexu Dow na 35 tisíc bodů) a beznadějí (když na začátku roku 2009 předpovídal začátek Velké deprese v publikaci "The Great Depression Ahead"). V roce 2011 predikoval pád indexu Dow na 3 tisíce bodů a radil investorům držet se mimo trh. Právě mezi začátkem roku 2012 a koncem roku 2013 ale třeba S&P 500 zhodnotil o téměř 50 %.

Podobným poslem špatných zpráv byl analytik Robert Prechter z Elliott Wave, jehož dny slávy se datují do 80. let. Se svými predikcemi zřícení trhu byl až únavný. V červenci 2010 předpovídal, že Dow (tehdy na 9 687 bodech) spadne pod 1 000 během pěti nebo šesti let, protože "skončí velký tržní cyklus". Dow nedávno dosáhl historického maxima 16 736 bodů, tedy téměř 74% zisku. Žádná deprese ani tržní propad se nekonaly. Prechter má ale ještě dva roky, než jeho predikce "propadne".

2. Alan Greenspan: Euro se rozpadne

Téma evropské dluhové krize dominovalo titulkům světových médií začátkem tohoto desetiletí. Řecký "skorobankrot" způsobil na trhu větší korekce v letech 2010 a 2011. Do roku 2012 se investoři strachovali o osud dalších periferních ekonomik, jako jsou Španělsko nebo Itálie. Sílily obavy, že eurozóna je nesourodá a společná měna minulost.

"Bez dramatické změny postoje ECB a evropských lídrů by se společná měnová unie rozpadla během několika měsíců," napsal The Economist v listopadu 2011. A přesně tou dobou bývalý šéf Fedu Alan Greenspan prozradil CNBC své přesvědčení, že je euro odsouzeno k nezdaru. Názor s ním sdílel bývalý hlavní ekonom prezidenta Obamy Austan Goolsbee, když prohlásil, že "pravděpodobně neexistuje způsob, jak eurozónu udržet pohromadě". Ekonom Kenneth Rogoff později napsal, že euro bez další politické a ekonomické integrace nevydrží ani do konce dekády.

To ale netušili, že 26. července 2012 prezident ECB Mario Draghi slíbí, že banka "udělá cokoli, co bude nutné pro záchranu eura", s dodatkem "a věřte mi, že to bude stačit". A stačilo. Výnosy z řeckých dluhopisů spadly z ohromujících 36,6 % v únoru 2012 na současných 6,2 %, španělské výnosy klesly ze 7,6 % na rekordní minima pod 2,3 % a italské z 6,71 % pod 3 %. Období drobné paniky sice soustavně přicházela a odcházela, nicméně Draghiho bianko šek a chytré manévrování Angely Merkelové euro zachránily.

  • 1
  • 2
reklama
reklama