4 chyby při investování za hranicemi

4 chyby při investování za hranicemi

| redakce

Investoři se často ostýchají pustit se do mezinárodního investování. Mají strach, že cizokrajné firmy neznají, stejně jako nemají povědomí o stavu ekonomiky a politiky zemí, v nichž tyto společnosti působí. Regionální diverzifikace také už dnes není tím, čím bývala před lety, když korelace mezi akciovými trhy celosvětově roste. I tak se ale stále vyplatí sebrat odvahu a se svým akciovým portfoliem za hranice zavítat. Stačí se vyvarovat čtyř hrubek.

Pokud se necítíte na investice přímo na zahraniční burze, můžete pro začátek zvolit mezinárodní expozici prostřednictvím investice do zavedené nadnárodní korporace, jejíž produkty jsou vám dobře známé. Další možností je vsadit na regionálně zaměřený fond, s nímž vám odpadne i výběr jednotlivých akcií. Například burzovně obchodované fondy (ETF) nabízejí způsob, jak snadno získat diverzifikovanou zahraniční expozici.

Investoři ale často dělají při mezinárodním investování školácké chyby. Jaké pasti na vaše portfolio mohou číhat za hranicemi rozvinutých trhů?

1. Ekonomika není akciový trh

Prosperující ekonomika negarantuje býčí trh s akciemi a růst cen akcií neznamená růst ekonomiky. Ekonomický růst může urychlit vzestup mezd, který na druhé straně tlačí na firemní marže. Nízké marže nejsou pro akcie dobré, čínský příklad mluví za vše.

Stabilní ekonomický růst je v pořádku, příliš rychlý růst ale může podnítit inflaci. Reakcí na ni může být rozhodnutí centrální banky zvýšit sazby, jejichž růst je negativní pro akcie.

Ekonomiky rostoucí rychlým tempem obvykle potřebují příliv kapitálu, aby tempo růstu udržely. Zředění trhu kvůli emisi nových akcií se může odrazit na výnosech z akciového investování.

Vládní reformy, které zlepšují dlouhodobý ekonomický výhled, mohou krátkodobě způsobit potíže velkým hráčům na akciovém trhu. Mexiko je toho dobrým příkladem - antimonopolní reformy prezidenta Enriqueho Peni Nieta by mohly dlouhodobě nastartovat investice a snížit ceny spotřebitelům. Pravděpodobně ale sníží zisky největším firmám, jejichž akcie jsou zastoupeny na mexickém trhu.

Sentiment a valuace hrají velkou roli. Slušné akciové výnosy mohou přinést i slabé ekonomiky, pokud začne být sentiment až příliš negativní. Řecko se mohlo pochlubit nejvyšším výnosem akcií v Evropě v roce 2012 navzdory skutečnosti, že bylo pátým rokem v recesi a přežívalo jen díky dvěma záchranným injekcím. Naproti tomu index emerging markets vykazoval vysoké valuace začátkem roku 2013, nakonec ale podal podprůměrný výkon, protože vysoká očekávání investorů nebyla naplněna.

2. Jaké firmy tvoří index?

Jak bylo zmíněno v úvodu, pro investory-nováčky je vhodným způsobem regionální diverzifikace ETF zaměřený na vybranou zemi. Ale pozor, možná s ETF nebo podílovým fondem vybrané země nezískáváte tolik diverzifikace, kolik byste čekali. Některé akciové trhy mohou mít příliš velkou váhu některého ze sektorů. Například přes 40 % titulů ze španělských a čínských akciových trhů pochází ze sektoru financí, švýcarský akciový trh má zase přes třetinu akcií v sektoru zdravotní péče.

Některé akciové trhy jsou malé, a proto jejich indexu dominuje jen jedna nebo několik velkých firem. Stane se vám pak, že máte radost z investice do indexového fondu, ale v reálu držíte jen hrstku společností.

Zejména v rozvíjejících se ekonomikách s méně vyspělými akciovými trhy mají zpravidla v indexech velkou váhu státní podniky. Takovéto firmy mohou být neefektivní nebo "honit politické body" a neohlížet se příliš na zájmy akcionářů. Státní podnik může podléhat regulacím cenové politiky, která drží uměle nízké ceny pro spotřebitele či omezuje korporátní zisky.

Některé akciové trhy jsou oceněny nízko plným právem. Například ruský trh býval nějakou dobu atraktivně ohodnocený, nicméně velká váha energetik ve spojení se slabým právním prostředím přispěla k dlouhodobému diskontu.

  • 1
  • 2
reklama
reklama