Letní mozaika zajímavých postřehů: Co vám možná uniklo, ale nemělo by

| Roman Chlupatý

Připravované utažení monetárních kohoutů podrazí nohy zlatu, z Íránu začnou do Evropy proudit ropa a plyn, což oslabí pozici Moskvy, a prezidentce Brazílie se krutě vymstí sázka na populistickou fotbalovou kartu. I tyto faktory by mohly zanedlouho zahýbat globálními trhy. Nasvědčují tomu signály, které by vám během letní pohody neměly uniknout.

Ľuboš Mokráš (Česká spořitelna): Oživení globální ekonomiky odstartuje útěk od zlata

Na zlato mám z dlouhodobějšího hlediska vyloženě negativní názor. Postupně se totiž blíží okamžik, kdy centrální banky zareagují na oživení ekonomiky a začnou zvyšovat úrokové sazby. Investoři pak budou schopni získat zajímavější úrok z bezpečných aktiv, jako jsou například vklady v bankách. Zlato žádný výnos nenabízí, což znamená, že se dostane do relativně velké nevýhody. Racionální investoři, kteří nepoužívají zlato jako zajištění proti nějakému katastrofickému scénáři, proto budou převádět své peníze do aktiv, která jim něco vynesou. A to bude cenu zlata v horizontu roku nebo dvou ovlivňovat.

Aktuální cenu zlata sledujte ZDE.

Co se průmyslových kovů týče, automobilový průmysl využívá platinu a stříbro se používá v elektronice. V jejich případě se tedy nabízí úvaha, nakolik budou profitovat z oživení ekonomiky. Související otázkou je to, zda převáží vliv ekonomického růstu, nebo to, že se tyto komodity také používají jako finanční investice. Hodně analytiků má na stříbro a platinu býčí názor, protože čekají, že díky oživení ekonomiky poroste spotřeba a že se kovy budou uplatňovat v nových oblastech. Investice do nich tedy dává smysl, je ale potřeba počítat s tím, že je u nich pravděpodobná vyšší volatilita, což je nakonec problém všech komodit.

Aktuální cenu stříbra sledujte ZDE.

Jan Čuřík (J&T Banka): Írán může části Evropy poskytnout alternativu k ruské energii

V souvislosti s diskutovaným stažením sankcí na Írán se otevírá otázka, zda by tato země mohla začít fungovat jako alternativní přepravní koridor energetických zdrojů z oblasti Kaspického moře. To je minimálně z pohledu Středoevropanů velmi podstatná věc. Írán je totiž pro nás z hlediska zemního plynu ten nejpřirozenější kokpit, který je k dispozici. Do jisté míry jde vlastně o jediný stát, který se z hlediska velikosti zásob a schopnosti navýšení produkce v horizontu pěti, sedmi let může vyrovnat Rusku. Jinými slovy, Írán je pro jisté státy v Evropě reálnou, stoprocentní alternativou ruských dodávek energetických surovin.

Íránci si jsou této karty vědomi a v současnosti ji hrají. Rusové se naopak, mám pocit, natolik zahloubali do víry, že Írán bude navždy mimo společný euro-středomořsko-blízkovýchodní systém, že si to nejsou ochotni a schopni připustit. Nepřipouštějí si, že Írán při nějakém sblížení, které může proběhnout velmi rychle, může proniknout jaksi mezi řádky, může být najednou součástí hry. Může začít budovat infrastrukturu, která relativně rychle poskytne skutečnou alternativu k Rusku.

Aktuální cenu ropy Brent sledujte ZDE.

Petr Nosálek (plejer.cz): Brazilskou prezidentku nejspíše sázka na fotbal pošle do ofsajdu

Mistrovství světa nakonec nebylo o penězích v tom slova smyslu, v jakém si to slibovala současná brazilská vláda. Ta do šampionátu nalila podle posledních odhadů 14 miliard dolarů a čekala za to politické body. Víme, že v Brazílii se letos konají prezidentské volby. Je to přitom prezidentská demokracie, kdy prezident je zároveň šéfem vlády. Zajímavé je, že se tam konají volby a šampionáty vždy ve stejný rok, což přináší až poetické synchronicity mezi sportem, politikou a ekonomikou.

Tentokrát si vláda prezidentky Dilmy Rousseffové, která bude 5. října opět kandidátkou vládnoucí Strany pracujících, slibovala, že za zmíněných 14 miliard získá dostatek politických bodů na to, aby byla její šéfka opět zvolena. Ale od loňského Konfederačního poháru, který je takovou generálkou na mistrovství světa, se konaly velké protesty. Způsobila je úplně jiná věc než sport – byly to protesty proti zdražení jízdného městské hromadné dopravy. Od té doby to šlo z pohledu Rousseffové rychle z kopce. Centrální vláda tak podle mě získala méně bodů než vlády jednotlivých brazilských států, respektive jejich guvernéři. A to by se mohlo v říjnu během prezidentských voleb potvrdit.

Aktuální vývoj brazilského realu sledujte ZDE.

reklama
reklama