Vášeň pro špatné zprávy plodí stres

Vášeň pro špatné zprávy plodí stres

| redakce

Cítíte se vystresovaní? Podle studie vedené NPR, Robert Wood Johnson Foundation a Harvard School of Public Health na tom mají zčásti vinu zpravodajská média. A stres má nepříznivý vliv na lidské zdraví a psychiku.

Média přispívají ke stresu

V průzkumu provedeném mezi více než 2 500 Američany čtvrtina dotazovaných přiznala, že byla v uplynulém měsíci pod silným tlakem, tedy ve stresu. Tito lidé navíc uvedli, že jedním z hlavních přispěvatelů k psychické zátěži bylo sledování, čtení nebo poslouchání zpráv.

Výsledky této studie nijak nepřekvapily psycholožku z University of Texas Mary McNaughton-Cassillovou, která se zabývá vztahy mezi stresem a médii již od roku 1995. Některé zprávy mohou podle ní vést k emočním odezvám doprovázeným stresem. Nejhorší je to v případě traumatických událostí v emocionální oblasti, což je bohužel něco, čemu se v současnosti lze jen těžko vyhnout. "Máme k dispozici takové množství zpráv, a navíc mezi sebou zpravodajské kanály soutěží o to, kdo nabídne větší senzaci," stěžuje si autorka studií.

Dalším faktorem, který přispívá k tomu, že jsou dnes lidé více stresovaní než dříve, je možnost přenášet traumatické scény téměř v reálném čase. Dříve se během války některé zprávy dostaly k veřejnosti až po několika dnech nebo týdnech. Ještě během války ve Vietnamu nebyla například dostupná žádná videa. "Dnes máme na místě reportéra, který doslova čeká na to, až uvidí z nebe padat bomby," pokračuje McNaughton-Cassillová.

Horší terorismus sledovat v televizi než zažít na vlastní kůži

Ve snaze popsat souvislosti mezi zpravodajstvím a stresem oslovil tým vědců z University of California více než 4 500 respondentů. Ti dostali za úkol popsat své reakce na teroristický útok na maraton v Bostonu. Ze studie je patrné, že lidé, kteří byli vystaveni zpravodajskému vysílání po šest a více hodin, trpěli akutnějšími příznaky stresu ve srovnání s těmi, kteří byli vystaveni události přímo, tedy se nacházeli v místě útoků," tvrdí profesorka Alison Holmanová z University of California.

Důvodem pro tuto extrémní reakci může být podle ní neustálé opakování klipů z místa události ve chvílích, kdy se o ní ve zpravodajském vstupu mluví. Symptomem stresu může být například posttraumatický šok.

Diváci i média by se podle vědců měli více soustředit na omezení stresu. Stačilo by například varovat diváky předem, že přijdou traumatizující záběry. Také sami diváci by to po událostech, jako jsou například teroristické útoky, neměli se sledováním zpráv příliš přehánět, radí Holmanová. Často je to ale těžké. Existují důkazy, že je lidský mozek od přírody nastaven tak, aby věnoval pozornost potenciálním hrozbám, vysvětluje McNaughton-Cassillová. Musíme si však uvědomit, že "hltání" každého detailu nám přežít nepomůže. Vede to jen ke stresu.

Zdroj: NPR.org

reklama
reklama