Válka je vždy špatná. Jak změřit geopolitické riziko?

| Steen Jakobsen

Připravte se na pomalejší růst ekonomiky, období větší nejistoty a geopolitická rizika. Cena ropy je přitom nejjednodušším ukazatelem závažnosti těchto rizik. Když se svět dostane do války, ekonomický růst je nízký a ceny energií vysoké.

Na světě stále častěji probíhají občanské války a dochází ke všeobecnému zmatku. Tento článek je jedním z nejtěžších, které jsem kdy psal. Válka totiž není o tom, co je správné a co špatné; válka je z podstaty vždy špatná a velmi osobní a plná emocí. My nyní musíme zahrnout riziko války do makroekonomického výhledu. Toto riziko se totiž zvyšuje, a nejde jen o jeho intenzitu, ale i počet obětí. Nebudu omlouvat žádnou stranu zapojenou do současných konfliktů. Poučil jsem se, když jsem kdysi hájil sesazení Saddáma Husajna. Jeho nástupci nejsou o nic lepší.

Bez energie neumíme žít

Nejjednodušším způsobem "měření" geopolitického rizika je podívat se na ceny energií. Ty jsou pro makroekonoma vším - když jsou drahé, vybírají si svou daň na ekonomice, když jsou levné, proces je opačný. Vysoké hladiny spotřebované energie jsou pro jakýkoli vývoj kritickým bodem, navzdory tomu, že odhady spotřeby jsou často exogenní (dané). Vše, co jste ráno udělali, vyžadovalo energii. Probudili jste se po zazvonění svého chytrého telefonu (který jste přes noc nabíjeli), pak jste si udělali kávu, nalili do ní mléko z lednice, dali si sprchu, do své klimatizované kanceláře dojeli autem. Jenže světové zdroje energie jsou primárně získávány z "volatilních" nebo zaostalých oblastí, takže už zde je riziko pro možné výpadky dodávek. To je zřetelné a měřitelné riziko.

Osobně geopolitické riziko měřím prostřednictvím spreadu mezi pátým a prvním kontraktem na americkou ropu WTI. Samozřejmě jsou tady i další faktory k zohlednění, ale když chybí lepší alternativa, používám zmíněný spread. Jak je z grafu patrné, od 15. července válečná prémie (neutrálněji řečeno disrupční prémie) vzrostla o dva dolary. Světoví spotřebitelé tak platí za barel ropy WTI o dva dolary více. Trh s ropou sice ovlivňuje spousta faktorů, ale je potřeba myslet na to, že cena energie zůstává většinou stabilní nebo spíše klesá.

Rozdíl cen nejbližšího a pátého nejbližšího kontraktu na ropu

Celkový dopad války je negativní, a to navzdory omílané analýze pojednávající o tom, jak 2. světová válka zastavila recesi. Spíše si vzpomeňte na 70. léta 20. století, která jsou relevantnější a lepší analogií současných problémů v Gaze, Iráku, na Ukrajině, v Libyi a Sýrii. Někdo by sice mohl namítnout, že tentokrát je to jiné, že tehdy jsme byli příliš závislí na Blízkém východě. Jenže ceny ropy se tenkrát pohybovaly mezi 10 a 25 dolary za barel.

Ropa zdražila o stovky procent

V poslední době se cena ropy dostala nad 100 dolarů za barel, což je od roku 2007 víceméně neměnné. Ropa je však nyní čtyřikrát dražší než za stoupenců inflační politiky v 70. letech. Tedy v době, kdy jsme opustili brettonwoodský měnový systém a centrální banky místo něj začaly používat inflační cíle.

Cena ropy

Ovšem signál z energetického trhu, který zohledňuje poptávku po energiích, je jasný: Připravte se na pomalejší růst ekonomiky, období větší nejistoty a geopolitická rizika. Trh má nicméně situaci pod kontrolou – Izrael se podle něj za pár týdnů zklidní a Rusko s Ukrajinou najdou společnou řeč. Jenže každý musí vidět, že se nepočítá s koncovým rizikem (fenomén černých labutí). Trh má přece "nejlepší" informace, nulové úrokové sazby nás zachrání a všichni slepě věříme, že na skutečném světě už vlastně nezáleží.

Nezaměstnanost, sociální nerovnost, války, zabíjení nevinných a televizní záběry na lidi, kteří bojují za to, aby mohli přežít do dalšího dne, už nejsou relevantní témata. Místo toho myslíme na to, že pro růst světové ekonomiky je potřeba nadále dělat vše proto, abychom podporovali růst v Africe, na Blízkém východě a ve východní Evropě. Je potřeba si připustit, že svět je až teď skutečně propojený. Máme úsměv na rtech, protože globalizace snížila ceny a naše firmy díky ní lépe prosperují. Jenže na pozadí vyhrocených bojů napříč celým světem také zažíváme nízký růst ekonomiky a drahé a stále nedostupnější energie. Opět nás dohnaly makroekonomické a intervenční snahy politiků.

Eskalace světového napětí se na trzích teprve projeví, ale pamatujte na to, že vše spojené s ekonomikou má o devět až dvanáct měsíců zpožděnou reakci. Vždy, když nastane akce, přijde i reakce. Pokud bude současný stav bdělosti pokračovat i přes léto, můžete si vsadit na to, že vyšší ceny energií budou mít vážný dopad nejen na růst světové ekonomiky, ale také na trhy. A nezapomínejte ani na to, že skutečnými poraženými jsou rodiny, které ztratí své nejbližší. Francouzský spisovatel Albert Camus měl pravdu – neexistuje nic, pro co by stálo za to zabít. Ale je dost věcí, za které bojovat.

reklama
reklama