Co všechno mohou trhům a ekonomice způsobit sankce uvalené na Rusko? Investoři se jim smějí

| redakce

Nové sankce, které EU uvalila na Rusko, jdou za hranice toho, na co jsme byli v minulosti zvyklí. Nepostihují jednotlivce, ale celé sektory ekonomiky. Namířeny jsou proti bankám, zbrojnímu a energetickému sektoru. Rusko s odpovědí jistě nebude dlouho čekat. Na co se připravit?

Třetí fáze evropských sankcí zahrnuje embargo na prodej zbraní a vojenské techniky do Ruska, vývoz vybavení, které má kromě civilního i vojenské využití, jako jsou počítače, a odstřihuje ruské banky od evropského kapitálu. K tomu se přidaly Spojené státy, které uvalily sankce na ruské finanční ústavy VTB Bank, Bank of Moscow, Russian Agriculture Bank a další podniky.

Tyto kroky zvyšují riziko, že Rusko odpoví utažením energetických kohoutků a dalšími kroky, což bude mít dopad jak na evropskou, tak na ruskou ekonomiku. Ruský diplomat Leonid Mojsev americké televizi CNBC potvrdil, že Rusko připravuje odvetné sankce, které mají být hotovy do dvou dnů. Podle něj půjde o ekonomické sankce ve spojení se zákazem cestovat do Ruska pro konkrétní osoby. Již minulý týden vyhrožovalo Rusko zabavením majetku ropným společnostem Shell a BP, které mají v Rusku důležitá partnerství.

Nové evropské a americké sankce budou mít tvrdý dopad na ruskou ekonomiku, která je velikostí podobná té italské. I Evropa, která se potýká s pomalým růstem, však bude mít potíže. Na druhou stranu, největší evropský exportér - Německo - vyváží do Ruska jen 3,2 % svého zboží a služeb.

Finanční sektor

Největší efekt bude mít zřejmě odstřihnutí ruských bank od zahraničního kapitálu. Ruská centrální banka minulý týden zvýšila hlavní úrokovou sazbu na 8 %, aby zastavila odliv kapitálu ze země. Banky tak teď budou ještě více zasaženy, což Rusko s největší pravděpodobností donutí podpořit je půjčkami.

Naopak ztráta peněz z Ruska by mohla ohrozit evropské banky, především ty britské. Rostou také obavy, že země přestane splácet dluhy. Jay Bryson z Wells Fargo však odhaduje, že riziko pro západní banky je poměrně nízké.

Rusko dluží evropským a americkým bankám přibližně 200 miliard USD. Největší expozici má Francie (47 miliard USD, což je 23 %). Na druhém místě jsou americké banky, které drží 27 miliard ruského dluhu. Následují Itálie, Japonsko, Německo, Nizozemsko a Velká Británie. Těchto 7 zemí drží 80 % zahraničního dluhu ruských bank.

Energetika

Velkým rizikem je závislost Evropy na ruských energiích. Jenže utažení kohoutků by se nemuselo Rusku vyplatit.

Německo například z Ruska dováží 40 % zemního plynu, plyn však tvoří jen 20 % německé energetické spotřeby a dodávky by mohly být nahrazeny z Norska. Země jako Itálie nebo Turecko mohou zase získat více energie z Blízkého východu a Afriky.

Rusko by navíc zastavením dodávek do Evropy přišlo o tržby z prodeje energií, které zajišťují dvě třetiny jeho exportu a 20 % HDP. "Energetické embargo by Rusko poslalo do hluboké recese," říká Bryson.

Podle analytiků Morgan Stanley je však pravděpodobné, že Rusko vypne Evropě plyn proudící přes Ukrajinu. Vladimir Putin se totiž může stát ještě agresivnějším.

"Myslíme si, že Putin teď stojí před rozhodnutím. Může zareagovat pragmaticky, podpořit deeskalaci na východní Ukrajině a vrátit se k neutralitě, což přispěje ke zrušení sankcí. Nebo půjde o patriotickou odpověď na situaci, což vyvolá prohloubení konfliktu na Ukrajině a rozšíření propasti mezi Ruskem a Západem. Teoreticky by sankce měly rozzlobit podnikatele a spotřebitele, v praxi však sankce vyvolávají nacionalismus a hněv se obrátí proti původcům sankcí," píší analytici Morgan Stanley.

Podle nich je však nepravděpodobné, že by sankce byly reciproční. Rusko zřejmě bude v případě pravděpodobnějšího druhého scénáře tlačit na Evropu přes energetiku. Tím se však samo střelí do vlastní nohy a tak analytici Morgan Stanley považují za nejpravděpodobnější, že Rusové nevypnou všechny kohoutky, ale zastaví plyn, který proudí přes Ukrajinu. "Rusové nepřestanou vyvážet ropu, to neudělali ani v 80. Letech, kdy vrcholila Studená válka," píší. Mohou však vývoz ropy omezit a vyhnat vzhůru její cenu.

Zbrojní průmysl

Dopad embarga na prodej zbraní je nejtěžší odhadnout. Nejvíce na něm bude tratit Francie, která dodává Rusku dvě válečné lodě za 1,2 miliardy USD. Jenže sankce se zřejmě budou vztahovat až na nové kontrakty.

Výraznější dopad na export může mít zákaz vývozu zboží, které lze využít kromě civilních i pro vojenské účely. Sankce nicméně nechávají na samotných prodejcích, aby určili, zda zboží skončí u ruské armády.

Kapitálové trhy

Ruské akcie reagovaly na sankce nezvykle růstem, rubl posílil. Trh totiž opatření považuje za příliš měkká. "Panuje názor, že Západ nechce Rusko skutečně zranit. Má sice nástroje, jak ruskou ekonomiku zasáhnout, ale stále převažují obchodní zájmy. To investoři oceňují," říká Tim Ash ze Standard Bank. Podle Jima Reida z Deutsche Bank si trh oddechl, že tvrdší sankce, které by měly skutečný dopad, jsou teď mimo hru.

Česká republika

Na českou ekonomiku by sankce podle expertů oslovených agenturou ČTK výraznější vliv mít neměly. Obory, kterých se sankce týkají, totiž podle nich nejsou pro vývoj tuzemské ekonomiky klíčové. "Sektory, které jsou embargem ohroženy, tedy například letectví, nejsou tahounem tuzemské ekonomiky. Pokud se bude dobře vyvíjet výroba aut, česká ekonomika sankce proti Rusku tolik nepozná," uvedla hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka zatím vláda nemá odhady, jaký konkrétní dopad budou nové sankce na české firmy mít. Bude podle něj velmi záležet na odpovědi, kterou na přijatá opatření zvolí Rusko. "Protože tu nikdo nezná, není možné kalkulovat důsledky," řekl ČTK.

Prezident Asociace obranného průmyslu Jiří Hynek míní, že to, co oznámil americký prezident, se tuzemských firem nedotkne. Vliv však podle něj na některé české podniky budou mít sankce EU. Navíc se podle něj dá očekávat do budoucna tlak americké administrativy na EU, aby sankce zpřísnila.

Zdroj: ČTK, CNBC

reklama
reklama