Jak to vypadá, když umírá stát

| redakce

Asi jen málokdo si dokáže představit, že by se zítra probudil a zjistil, že stát, ve kterém od svého narození žil, v noci přestal existovat a beze zbytku se rozpadl. Život na území zastřešeném politickou mocí a fungujícími zákony považujeme za samozřejmost a jednu ze základních jistot. U nemalého množství suverénních států ale v poslední době lze pozorovat nebezpečně rostoucí počet příznaků úpadku. Jakých?

Ekonomika

  • Ekonomický růst zpomaluje, posléze je vystřídán stagnací a v samotném závěru poklesem.
  • Reálné mzdy neustále klesají, v důsledku čehož klesá i životní úroveň většiny společnosti.
  • Pracovat přestává být kvůli růstu daní a dalších povinných odvodů výhodné.
  • Prostředky určené na správu infrastruktury či zlepšování stavu životního prostředí jsou využívány na výplatu důchodů a sociálních dávek, které nelze financovat z jiných zdrojů.
  • Lidé jsou nuceni si půjčovat peníze i na financování chodu domácností a drobné výdaje.
  • Počet firem a domácností ocitajících se v platební neschopnosti prudce roste.
  • Nákupní střediska a menší maloobchodní řetězce kvůli poklesu počtu zákazníků zavírají.
  • Výroba klesá a podniky propouštějí podstatnou část zaměstnanců.
  • Na trzích se bez varování tvoří velké investiční bubliny.

Společnost

  • Lidé kvůli potřebě finančního zajištění rezignují na etické chování.
  • Vytrácí se sociální cítění, společnost se radikalizuje, roste sobeckost a zištnost.
  • Narůstá počet a frekvence páchání závažných kriminálních činů s finanční motivací.
  • Vláda je nucena schvalovat stále více společensky regulativních zákonů.
  • Lidé přestávají žít podle svých představ a přání, slovo chci je stále častěji nahrazováno slovem musím.
  • Zájmové skupiny navzdory nedostatku finančních prostředků vyžadují stále stejné příjmy.
  • Politické střety přerůstají ve fyzické potyčky názorově protikladných skupin a vrcholí násilnými občanskými nepokoji.

Politika

  • Zdroj ekonomické a společenské krize je představiteli státu odsouván za jeho hranice.
  • Politici společnost přesvědčují, že je situace ve skutečnosti mnohem lepší, než se zdá.
  • Rostoucí vládní výdaje jsou prezentovány jako prostředky vynaložené na boj s ekonomickou stagnací, finance jsou však utráceny neproduktivně a kontraproduktivně.
  • Ve snaze o zamaskování skutečných problémů stát podporuje společensky neetické a finančně nezodpovědné chování firem a domácností.
  • Lidé jsou vyzýváni k životu nad své finanční možnosti s vysvětlením, že na dluhovém financování výdajů není nic špatného.
  • Jediným cílem politických stran je zůstat u moci, služba státu se vytrácí.
  • Nově schvalované zákony jednostranně posilují pravomoci vládnoucích politických stran.
  • Ve společnosti je cíleně vytvářen pocit vnějšího i vnitřního ohrožení.
  • Lidé jsou nuceni k explicitnímu prokazování loajality státu a formě státního zřízení.

Zdroj: Economicnoise.com

reklama
reklama