Proč zlato netěží z geopolitických bouří

| redakce

Cena zlata se již delší dobu pohybuje v poměrně úzkém koridoru kolem 1 300 USD za unci. Boje v Iráku a Gaze a možný zásah ruské armády na Ukrajině přitom s cenou zlata nijak výrazně nezahýbaly.

Zlato tak vůbec neplní svou roli bezpečného přístavu v době obrovské nejistoty. I přes všechny hrozby drží zlaté ETF v drahém kovu velmi nízké pozice.

"Obecně dlouhodobé růsty a pády ceny zlata závisejí na vnímání politiky, hodnotě peněz nebo na výhledu pro jiná aktiva," říká Adrian Ash z Bullion Vault. Proč se ale v současné geopolitické bouři cena zlata sotva zachvěla?

Podle Ashe si celá třetina "zlatých" a "stříbrných" investorů myslí, že mnohem větší vliv než geopolitika bude mít na ceny drahých kovů měnová politika centrálních bank.

"Slavný zlatý vrchol 850 USD za unci v roce 1980 přišel po sovětské invazi do Afghánistánu a byl zopakován při krizi na americké ambasádě v Teheránu. Ale protože jde o sázky na nečekané rychlé zprávy, nemají tyto vrcholy dlouhého trvání," říká Ash.

Nyní se zdá, že tištění peněz stále překonává geopolitické obavy. Mnoho investorů prostě nepovažuje za nutné mít ve formě zlata pojištěné své další investice.

"Když se někde ve světě objeví napětí, funguje zlato jako pojištění. A cena pojištění je samozřejmě mnohem vyšší, když ho potřebujete. Investoři ho však zatím tolik nepotřebují," říká Ash.

Pravda je, že zlato letos už o zhruba 9 % posílilo. Podle ETF Securities tečou do produktů navázaných na zlato nové peníze. Jenže je jich málo. Podle Andrewa Wilkinsona z Interactive Brokers nejsou vidět na trhu téměř žádné náznaky zvýšené poptávky po zlatu.

"Manažeři ETF drží kolem 55 milionů uncí zlata, což je blízko letošních nejnižších hodnot. Když ETF držely naposledy takto málo zlata (v roce 2009), ETF na zlato se obchodovaly za 1 000 USD za unci," říká Wilkinson.

Zdroj: CNBC

reklama
reklama