5 mýtů o Wall Street, které škodí investorům

| redakce

Burzy bývají často přirovnávány k dolům, ve kterých jde jen o to najít si vlastní zlatou žílu. Kdyby ale investování bylo tak jednoduché, dávno bychom všichni jezdili v naleštěných kabrioletech a bydleli ve vilách vykládaných mramorem. Ve skutečnosti je to jinak. Následujících pět mýtů patří mezi nejrozšířenější pověry, které se šíří mezi investory.

1. V profesionálních fondech jsou peníze v dobrých rukou

Velká část investorů přenechává správu svých investičních prostředků profesionálním portfoliomanažerům jen kvůli tomuto jejich přívlastku. Slovo profesionální ale samo o sobě ve finančním světě nic neznamená. Odvětví správy finančních prostředků je stejně jako kterékoli jiné prostředí extrémně konkurenční a ne každý, kdo se vám snaží namluvit, že vaše peníze zhodnotí, pro to má předpoklady.

Četné výzkumy dokazují, že výkonnost většiny aktivně spravovaných podílových a hedgeových fondů zaostává za nejpoužívanějšími benchmarkovými indexy. Realita je zkrátka taková, že většina profesionálních správců fondů dlouhodobě klopýtá za trhem, a ti, kteří ne, většinou portfolia sestavují z indexových fondů.

2. Strategie "kup a drž" je univerzální

Ano, legendární investor Warren Buffett pomocí strategie "kup a drž" vydělal neuvěřitelné jmění a stal se jedním z nejbohatších lidí světa. Pokud je ale tato strategie skutečně tak dokonalá, proč takových Buffettů po světě nechodí daleko více?

Hodnotové investování je v jistých ohledech bezesporu tou nejbezpečnější investiční strategií, důležitá je ovšem i široká diverzifikace investičního portfolia, které je navíc potřeba v průběhu času měnit. Jedině pravidelné rebalancování pozic totiž dokáže zajistit, že budou investoři v černých číslech nejen tehdy, když akcie posilují, ale i když jejich ceny klesají. Někdy je zkrátka vhodnější v portfoliu držet více akcií, jindy zase nabrat více dluhopisů nebo cenných kovů, a někdy je králem hotovost.

3. Zájmy finančních poradců jsou totožné se zájmy investorů

Nejen začínající investoři většinou nepochybují o tom, že jsou finanční poradci těmi nejpovolanějšími osobami, se kterými je potřeba si o správě financí čas od času promluvit. Skutečnost je ale taková, že zájmy finančních poradců či správců fondů jsou na hony vzdálené zájmům samotných investorů. Věřit bezmezně jejich radám rozhodně není dobré.

Většina poradců a portfoliomanažerů dostává zaplaceno bez ohledu na výsledek své práce, a jediným jejich zájmem tak je udržet si zaměstnání. Nezřídka proto při správě svěřených peněz nevolí strategii s cílem uspokojit primárně finanční požadavky klientů, nýbrž hamižnost svých chlebodárců.

4. Peníze je potřeba svěřit velké investiční společnosti

Pravděpodobně každý, kdo se již nějakou dobu pohybuje na finančních trzích, zná jména jako Lehman Brothers nebo Bear Stearns. Jde o americké investiční banky, které stály na počátku finanční krize z roku 2008, z jejíchž dopadů se světové hospodářství dodnes plně nevzpamatovalo.

Ani to, že některá společnost patří mezi největší, nejstarší či nejzkušenější ve svém oboru, ještě neznamená, že je zároveň nejlepší. O Titaniku se také říkalo, že je nepotopitelný, a jak na své první plavbě dopadl.

5. Díky investování do roka a do dne zbohatnete

Tak to ani náhodou! Investovat znamená nejen vybírat zisky, ale i realizovat ztráty. Roční průměrný výnos z investování do amerických akcií se sice pohybuje kolem zajímavých 6 %, to ale neznamená, že ceny akcií nepřetržitě rostou. Čas od času na trhy dorazí korekce a hodnota investičních portfolií prudce klesne. Problém je, že nikdo předem neví, kdy se tak stane a jak dlouho bude trvat, než se situace vrátí do normálu.

I při investiční strategii "kup a drž" je tak potřeba trh časovat, tedy určit nejlepší dobu pro vstup do nových pozic. Ani nákup celého indexového fondu totiž není investorovi nic platný, když tak učiní ve chvíli, kdy se ceny akcií pohybují na nesmyslně vysokých úrovních, po nichž musí logicky přijít hluboká korekce.

Zdroj: Orcam Financial Group

reklama
reklama