Stanislav Kubáček (BXR): Evropská realitní periferie nabídne zajímavé výnosy, Afriku (zatím) raději nebrat

| Roman Chlupatý

Reality ve středně velkých městech ekonomicky silných zemích EU slibují i 15% výnos. Podobně mohou investory potěšit také hlavní města evropské periferie. Ředitelce Verdi Capital Kateřině Zychové to během natáčení pořadu Alter Eko pro Rádio ZET řekl viceprezident londýnské BXR Partners Stanislav Kubáček. Zajímavé příležitosti by se přitom podle něj měly v Evropě objevovat ještě dva, tři roky.

Kateřina Zychová: Kde vidíš v současnosti nejzajímavější investiční příležitosti?

Stanislav Kubáček: BXR se věnuje investicím privátního kapitálu. Máme asi větší apetit po riziku než institucionální fondy, penzijní fondy a podobně. Pro nás jsou tak v současné době zajímavé periferní místa v Evropě, a to dvojího druhu – středně velká města v silných západoevropských ekonomikách, jako jsou Německo, Nizozemsko nebo Francie, a pak hlavní města a koncentrované oblasti v periferních státech Evropy. To mohou být střední Evropa, Itálie nebo Balkán.

Kateřina Zychová: Jaký je očekávaný výnos spojený s těmito realitami?

Stanislav Kubáček: Já se snažím na projektech vydělat zhruba 15 % ročně. U dvou typů investic, které jsem zmínil, tedy kupříkladu středně velkých měst v Německu nebo hlavních měst na Balkáně, je to možné; je to možné tento rok a určitě i v příštích dvou, třech letech, pokud hledáme příležitosti u bank a velkých držitelů pohledávek. Ti jsou totiž jedni z posledních, kteří v Evropě a v západním světě stále mají mnoho pohledávek a dluhů z minulosti, z doby před krizí, které jsou nevýkonné a zdržují rozvoj.

Kateřina Zychová: Předpokládáte, že se jich budou chtít postupně zbavit?

Stanislav Kubáček: Oni se jich budou muset zbavovat, protože ECB chystá další zátěžový test. V této souvislosti máme signály od bank, jako jsou Erste, Raiffeisenbank a UniCredit, že se budou ve větší míře zbavovat dluhů, které vznikly v realitním sektoru v Itálii, ve střední Evropě nebo na Balkánu. Myslím si, že půjde o dobrá aktiva a je a bude to pro nás příležitost.

Kateřina Zychová: Pokud se zaměříme na krátký horizont, co je na něm zajímavého?

Stanislav Kubáček: BXR teď do Česka příliš neinvestuje. Určitě tady ale máme hodně zajímavých aktiv, takže tu budeme investovat někdy v budoucnu, na což se těším. Nyní se rozhlížíme po Evropě, Severní Americe a selektivně i jiných částech světa. Většinou do toho jdeme s partnery. Já sám přitom nyní, podobně jako asi mnoho dalších investorů, řeším otázku, kdy skončí levné peníze od centrálních bank a co to bude pro naše investice, obchodní plány a záměry znamenat.

Kateřina Zychová: Co od velkých centrálních bank napříště čekáte?

Stanislav Kubáček: Zatím to vypadá, že v horizontu následujících dvanácti měsíců snad nikdo nečeká, že by některá z velkých světových centrálních bank nějakým razantním způsobem navyšovala své úrokové sazby. I proto si myslím, že prostředí bude víceméně stabilní. To v praxi znamená nízké úrokové sazby, výkonnost ekonomiky někde trochu nad nulou a víceméně optimistický výhled do budoucna. Poté se bude potřeba vypořádat se s navyšováním úrokových sazeb, které přijde možná někdy za dva, za tři roky.

Kateřina Zychová: Vím, že jste investiční příležitosti zkoumali i v Africe. Jak to dopadlo?

Stanislav Kubáček: Loni v létě jsem skutečně nějaký čas strávil cestováním po východoafrických zemích. Hledal jsem pro nás příležitosti v realitním byznysu a v developmentu, to znamená při stavbě nových budov, kanceláří a nákupních center. BXR přitom už má nějaké investice v Africe, a sice v zemědělství. Jsou to plantáže, na nichž se pěstuje ovoce, a nebo potravinářské závody na zpracování plodin. Kupříkladu v Malawi pěstujeme mango a vyrábíme z něj šťávu, kterou prodáváme Coca-Cole.

Kateřina Zychová: A co zmíněné investice do realit, objevilo se něco zajímavého?

Stanislav Kubáček: V této oblasti jsem zjistil, že míra rizika vůči výnosu je prostě neadekvátní. Výnos je sice zajímavý, na papíře může být nějakých 25-30 % ročně. Riziko v těchto státech je ale obrovské. Zaprvé, jde o institucionální riziko, čímž mám na mysli stav podnikatelského prostředí, kvalitu soudů a vliv vládních kruhů na byznys, který je tak velký, že se v tom člověk těžko orientuje, a může tak při změně režimu nebo mocenských poměrů najednou – pokud to do jisté míry přeženu – o svou investici přijít.

Kateřina Zychová: Jaká další rizika ten zmíněný potenciálně zajímavý výnos vzdalují?

Stanislav Kubáček: Jde také o likviditu. Mezinárodní investoři stále Afriku jeden rok berou, a druhý ne; ještě se nerozhodli, zda je to jejich priorita na příštích pět, deset let. Když se dnes rozhodnu postavit kancelář třeba v Nairobi, je možné, že se mi to s posvěcením místních úřadů i povede, a že se mi dokonce podaří ji pronajmout. Možná se mi ale bude těžko prodávat, protože severoamerické a evropské penzijní fondy a velké private equity fondy si stále nejsou úplně jisty, zda se chtějí Africe věnovat.

Pořad Alter Eko si můžete poslechnout každou středu od 9.45 do 10.00 na Rádiu ZET.

reklama
reklama