Co potřebujete vědět o trhu se zlatem

| redakce

Trh se zlatem se v letošním roce v porovnání s loňským rokem, kdy cena kovu rychle klesla o čtvrtinu, ustálil. Vývoj ceny zlata v období 1Q2013 až 1Q2014 v místních cenách v jednotlivých zemích, zejména pak v Číně a Indii, nasvědčuje tomu, že nákupní horečka proběhla především v polovině loňského roku.

Poptávka ve 2Q2014 byla v souladu s dlouhodobým stavem. Poptávka po špercích byla jen 2 % pod 5letým čtvrtletním průměrem. Zvláště pak větší trhy, jako jsou Čína, Indie, Turecko a Rusko, byly blízko svému pětiletému čtvrtletnímu průměru. V historickém kontextu pokrizového období byly investice do mincí a zlatých prutů vysoké, nicméně proti 5letému průměru byly nižší o 20 %. Velkou zásluhu na tom měly Čína a Indie. Indičtí investoři měli svázané ruce například zákazem dovozu mincí, nejistotou v předvolebním období a omezeními, která byla uložena na pohyb hotovosti. Čínská poptávka byla ve druhém čtvrtletí omezena nejistotou ohledně budoucího vývoje cen a oslabením zájmu po loňském nákupním šílenství.

Cena zlata v jednotlivých měnách

Poptávka po špercích běžně tvoří polovinu celkové poptávky po zlatě. Ve 2Q2014 dosáhla 53 %. Meziroční pokles byl podle očekávání dramatický vzhledem k pozoruhodné úrovni poptávky v loňském roce, především v Asii. Zájem naopak rostl na západních trzích s výjimkou Itálie. Od roku 2009 se celková poptávka postupně zvyšuje. V porovnání se stejným obdobím loňského roku nejvíce vyčnívá Čína, která zaznamenala nejvyšší čtvrtletní poptávku po zlatě v historii s tím, jak spotřebitelé reagovali na pokles ceny zlata.

Poptávka po špercích

Poptávka po mincích a prutech byla ve druhém kvartálu výrazně nižší než ve stejném období roku 2013, kdy byla rekordně vysoká. Stejně tak pokračoval i odliv investorů z burzovně obchodovaných fondů (ETF) zaměřených na zlato. Čistý odliv kapitálu z ETF ve 2Q2014 dosáhl 42,5 tuny, nicméně ve srovnání s loňskem je to jen kapka v moři, kdy odliv činil 580 tun.

Celková investiční poptávka po zlatě dosáhla 341,1 tuny a podle odhadu Světové rady pro zlato bude konsolidace na trhu zlata pokračovat až do konce letošního roku, pokud nenastanou významné neočekávané okolnosti. Největší pokles poptávky po investičním zlatu zaznamenaly Čína a Indie, jejichž společný podíl tvořil 56 % meziročního poklesu. Poptávka Číňanů poklesla na nejnižší úroveň za téměř čtyři roky.

Nákupy centrálních bank činily ve druhém čtvrtletí 117,8 tuny zlata, což je nárůst proti loňsku o 28 % a v hodnotovém vyjádření se jedná o 4,9 miliardy dolarů. Ekonomické a geopolitické události po celém světě jsou zdrojem nejistoty a nestability, které posílily požadavky na odpovídající řízení rizik na straně centrálních bank. Dominantními kupujícími jsou především centrální banky v rozvíjejících se zemích v čele s Ruskem, které nakoupilo 54 tun zlata, dále nakupovaly Kazachstán (7 tun) a Tádžikistán (3 tuny).

Nákupy zlata centrálními bankami

Během druhého čtvrtletí bylo na trh oproti loňsku dodáno o 98,3 tuny více zlata. 10% nárůst byl téměř výhradně důsledkem růstu primární produkce, recyklace kovu se na výsledku podílela jen nepatrně. Důlní produkce vzrostla ve druhém čtvrtletí o 4 % a podle Světové rady pro zlato je pravděpodobné, že dosáhla vrcholu. Producenti v posledním období realizovali řadu operativních opatření, která vedla ke snižování nákladů a zvýšení efektivity těžby. Tento trend pokračoval i ve 2Q2014, ale prostor pro zavádění dalších podobných opatření je již téměř vyčerpán.

Produkce zlata

Autorem textu je Petr Habiger, analytik ze společnosti Colosseum.

Zdroj: Colosseum

reklama
reklama