Pod pokličkou: Zadlužení Itálie jako reálná hrozba pro eurozónu?

| Anne-Françoise Blüher

Za udržitelnou lze považovat takovou úroveň dluhu, kdy je země schopna dostát svým závazkům bez toho, že by požadovala oddlužení a nedostávala se do skluzu se splácením. Poměr veřejného dluhu Itálie k HDP v prvním čtvrtletí 2014 dosáhl 135,6 %. Nejenže se jedná o hodnotu výrazně nad maastrichtským kritériem (maximálně 60 %), mnohem více znepokojující je to, že se jedná o historické maximum. Italská ekonomika navíc čelí opětovnému pádu do recese.

Italský veřejný dluh je nejvyšší v historii

Itálie - konsolidovaný veřejný dluh (v % HDP)
Itálie - konsolidovaný veřejný dluh (v % HDP)

Růst HDP je klíčovou veličinou při posuzování udržitelnosti veřejného dluhu. Pokud se podíváme na podíl veřejný dluh/HDP, je jasné, že pokud celková úroveň dluhu (čitatel zlomku) roste rychlejším tempem než HDP (jmenovatel zlomku), tento poměr se zvyšuje. Stabilizace poměru dluh/HDP tedy vyžaduje výraznější úsilí ve fiskální konsolidaci a/nebo rychlejší růst HDP.

vzorec

Uvedená jednoduchá rovnice ukazuje, jaká musí být bilance veřejných rozpočtů (b), aby při daném tempu nominálního růstu HDP (γ) byl poměr dluh/HDP stabilní (d). Kalkulace na základě uvedeného vzorce ukazují, že pokud by italská ekonomika rostla nominálním tempem zaznamenaným v 1Q2014 ve výši 0,74 %, znamenalo by to, že ke stabilizaci dluhu k HDP by měla vykazovat deficit veřejného rozpočtu ve výši 1,0 %. Prognóza Evropské komise ale počítá pro rok 2014 se schodkem 2,4 %, OECD dokonce předpokládá deficit 2,7 %. A to se ještě ve světle zhoršujícího se růstového výhledu jeví tyto prognózy spíše jako optimistické.

Itálie tak stále ještě nedosáhla bodu stabilizace poměru veřejného dluhu k HDP. Čím více se bude tento poměr zvyšovat, tím méně budou italské veřejné finance udržitelné. Itálie tedy potřebuje fiskální reformu a vyšší hospodářský růst. Roční úrokové náklady, které italská vláda za svůj dluh platí, činí 5 % HDP a dosahují nejvyšší úrovně ze všech zemí Evropské unie.

Itálie - struktura bilance státního rozpočtu (v % HDP)
Itálie - struktura bilance státního rozpočtu (v % HDP)

Vyšší zdanění není řešením problému

Italská vláda má minimální prostor pro řešení problému fiskální udržitelnosti pomocí zvyšování daní, vládní příjmy totiž dosahují plných 48 % HDP. Daňové zatížení podnikatelů (daně a veškeré povinné platby, které musejí středně velké firmy během roku platit, včetně administrativních nákladů spojených s platbami daní a poplatků) patří totiž mezi nejvyšší na světě. To činí Itálii z pohledu podnikatelského prostředí značně neatraktivní, odrazující přímé zahraniční investice, což vše negativně dopadá na potenciální růst.

Zdanění italské ekonomiky je již příliš vysoké, a proto by byly vhodnější fundamentální reformy.

Itálie má druhý nejnižší podíl pracovní síly s vysokoškolským vzděláním z celé Evropské unie, těsně před Rumunskem, a zároveň poměr minimální mzdy 19letého dělníka či učně k přidané hodnotě na pracovníka je extrémně vysoký. Obojí negativně ovlivňuje italské růstové vyhlídky.

Podíl pracovní síly s vysokoškolským vzděláním (obě pohlaví, v % pracovní síly)
Podíl pracovní síly s vysokoškolským vzděláním (obě pohlaví, v % pracovní síly)
Poměr minimální mzdy 19letého dělníka či učně k jeho přidané hodnotě
Poměr minimální mzdy 19letého dělníka či učně k jeho přidané hodnotě

Naléhavá potřeba reformy

Lorenzo Bini Smaghi má pravdu, když tvrdí, že "nejlepším způsobem, jak dostat veřejné finance na bezpečnou cestu, je vrátit Itálii k hospodářskému růstu prostřednictvím fundamentů a dalekosáhlých reforem, a ne jít cestou krátkodobých rozpočtových opatření". Doufejme, že italští politici i veřejnost pochopí, že Itálie nemůže spoléhat na zahraniční poptávku, když globální ekonomika musí čelit dalším rizikům, jako jsou krize na Ukrajině, v Iráku či v Gaze.

Případná neschopnost prosadit nezbytné reformy by zvýšila riziko, že trhy začnou ztrácet důvěru v udržitelnost italských veřejných financí, což může vyústit v další krizi. Vezměme v úvahu pouze velikost italského státního dluhu, který na konci prvního čtvrtletí činil 2 120 miliard EUR. Je tedy šestkrát větší, než kolik činil řecký státní dluh v době, kdy dosahoval svého maxima.

Konsolidovaný veřejný dluh (v EUR)
Konsolidovaný veřejný dluh (v EUR)
reklama
reklama