Čína a nový měnový pořádek

Čína a nový měnový pořádek

| redakce

V červenci 1944 proběhla Brettonwoodská konference, která byla nejen jednou z nejvýznačnějších událostí formujících moderní svět, vedla k vytvoření Mezinárodního měnového fondu a Světové banky, ale také potvrdila dominanci Spojených států v mezinárodním měnovém systému. Kwasi Kwarteng, britský politik a historik, který je poslancem za Konzervativní stranu, se zamýšlí nad tím, zda jejich místo brzy nepřevezme Čína.

Stejně jako Amerika sesadila Velkou Británii z pozice světové ekonomické jedničky v meziválečném období, mohou zapříčinit enormní dluhy a fiskální problémy Západu a rozmach Číny změnu světového pořádku v mezinárodních financích.

Jaká je budoucnost světového finančního systému?

Po většinu 19. století byla britská libra světovou rezervní měnou, v libře byl denominován světový obchod i finance. Byla navázána na zlato s fixním kurzem lehce pod 4 librami za unci. Po vypuknutí první světové války Británie zlatý standard opustila. Znovu zaveden byl v roce 1925, což byla například podle ekonoma Johna Maynarda Keynese chyba.

Britské ceny, především mzdy, musely klesnout o 10 %, aby se udržela konkurenceschopnost vývozu. Vlivem růstu amerického zemědělského a průmyslového exportu ve 20. a 30. letech dolar ve světovém systému efektivně nahradil libru. Byli to američtí bankéři, kteří vypomohli finančně vyčerpané Výmarské republice ve 20. letech, ne Britové, kteří tou dobou pomalu ztráceli pozici vývozců kapitálu.

Do doby Brettonwoodu držely Spojené státy zhruba 60 % světových zásob zlata. Brettonwoodský systém pak spočíval ve stanovení pevného kurzu 35 USD za unci a zavěšení všech ostatních hlavních měn – libry, franku, marky nebo jenu – na dolar (nemohly být přímo směnitelné za zlato). Tento systém vydržel do roku 1971. Tehdy se Amerika dostala pod finanční tlak vlivem války ve Vietnamu. S rostoucími deficity a nepříznivou obchodní bilancí Státy zápasily s udržením směnitelnosti zlata podle pravidel Brettonwoodu.

Kritici z celého světa varovali, že se Spojené státy zrušením vazby dolaru na zlato vzdávají své odpovědnosti garanta mezinárodního měnového systému. Během několika desetiletí se situace ještě zhoršila. USA v současnosti mají 17,6 bilionu USD dluhů a obrovské deficity. Američané sami zpochybňují bezpečnost dolaru, když země čelí takovým deficitům státního rozpočtu a obchodní bilance.

Bohužel není prostor na revizi mezinárodního měnového systému navzdory nespokojenosti zemí, jako jsou Čína nebo státy Perského zálivu, které drží velké devizové rezervy. Téměř 4 biliony rezerv Číny dávají této velmoci větší slovo v měnových otázkách. Je však hodně nepravděpodobné, že by Číňané požadovali v dohledné době monetární hegemonii. Za posledních 25 let prosadili politiku agresivního růstu vývozu a znehodnotili měnu z 1,50 USD/CNY v roce 1980 na 8,72 USD/CNY v roce 1994.

Mohla by Čína někdy zavěsit svou měnu na zlato jako Británie v roce 1821?

Čína má dostatečné rezervy a mohla by mít i politickou vůli, pokud se dolar v budoucnu ukáže jako nespolehlivý uchovatel hodnoty.

Britské příliš brzké přijetí zlatého standardu v roce 1821 zhoršilo období deflace, během něhož podle jedné kalkulace klesly spotřebitelské ceny o téměř 50 % (mezi lety 1818 až 1822).

Zlatý standard nicméně Británii zajistil fiskální a monetární dominanci po zbytek 19. století. Jak vysledoval historik A. J. P. Taylor, Britové v 19. století věřili, že země nebude vzkvétat bez vyrovnaného rozpočtu a měny přímo směnitelné za zlato.

Teprve od dob Keynese se Západ pokouší popírat tento koncept a nahrazovat ho závislostí na deficitních výdajích a papírových měnách krytých pouze důvěrou v to, že vláda nevyhlásí bankrot.

Čína není tak zadlužená jako Západ a nyní se snaží "rebalancovat" svou ekonomiku podporou poptávky spotřebitelů, kteří chtějí dosáhnout životní úrovně srovnatelné se Západem. Od roku 2010 zhodnotil jüan o 14 % bez velkých dopadů na čínský vývoz.

Rozšířením výrobní základny a vstupem na mezinárodní trhy si Čína podmaňuje svět svými produkty. Třeba za 20 let by se jí mohlo podařit zavěsit jüan na zlato a předstihnout v měnové hierarchii dolar.

S vyrovnaným rozpočtem a měnou krytou zlatem by se Čína mohla stát ještě větší ekonomickou velmocí, než jakou je dnes. V mnoha ohledech by šlo možná o bezpečnější prvek mezinárodních financí, než je dolar a celý systém plovoucích kurzů vytvořený po pádu Brettonwoodu v roce 1971.

Zdroj: New York Times

reklama
reklama