Byznys vs. stát: Kdy začnou čeští politici prodávat, jako to dělá Merkelová?

| Roman Chlupatý

Mnohé české firmy jsou úspěšné i bez pomoci státu. Ten jim tak nyní může pomoci zejména vyčištěním prostředí, v němž doma fungují. Konkrétně by například mělo ubýt byrokracie a zbytečných, systémem vynucených zprostředkovatelů. To by navíc mohlo do země nalákat ve větší míře i zahraniční kapitál. Při natáčení pořadu Alter Eko pro Rádio ZET se na tom shodli ředitel společnosti Microsoft pro Evropu Jan Mühlfeit a náměstek ministra zahraničí Martin Tlapa, který je jedním z autorů strategie konkurenceschopnosti.

Jan Mühlfeit: Obchodní diplomacie se v poslední době stala doslova mantrou. V této souvislosti bych rád zmínil Angelu Merkelovou. Ta je podle mě nejen jedním z nejlepších politiků na světě, ale i jedním z nejlepších obchodníků. Ona totiž zvládá německý průmysl skutečně prodávat. Měli by se podle vás do podobné role vžít i čeští politici?

Martin Tlapa: Mohu slíbit, že politika Ministerstva zahraničních věcí bude daleko otevřenější byznysu, než tomu bylo v minulosti. Zmíněné Německo je důležité ne kvůli vývozu na tamní trh, ale kvůli tomu, že je nyní velký vývozcem do Asie, do Číny. Nejde nám tak o subdodávky do Německa, ale o cestu, jak se dostat na světový trh. Můžeme si jen přát, aby přidaná hodnota produkovaná českou ekonomikou byla napříště vyšší. To je náš problém, že jsme subdodavatelé, že nejsme ti, kdo finalizují jednotlivá řešení.

Jan Mühlfeit: Nedávno u nás bylo čínsko-české fórum. Možná se blýská na lepší časy.

Martin Tlapa: Ekonomickou diplomacii je potřeba změnit. Je nutné, aby aktivně vyhledávala příležitosti, aby byl čas velvyslance věnován firmám. To je ostatně i jednou z priorit pana ministra Zaorálka, abych si trochu přihřál polívčičku. Snažíme se otevřít nové trhy. Jmenovat jde v této souvislosti například plánovaná, trochu sporná mise Hospodářské komory za účasti ministerstva zahraničí do Íránu. Hledáme nové trhy a chceme hledat nové příležitosti. Nemluvil bych přitom o prioritních zemích, nejsem jejich fanda. Namísto toho je potřeba se bavit o tom, v jakých oborech máme šanci.

Jan Mühlfeit: Souhlasím. Pokud pomineme země BRIC, tak například země ASEAN mají půl miliardy obyvatel. Zajímavé jsou Indonésie, Vietnam a další, kde Česká republika, respektive Československo, reprezentuje značku, která tradičně hodně znamenala. Určitě bude dobré se na zahraničních trzích rozvíjet, ale zároveň musíme být atraktivní pro investory. Musíme nabídnout vzdělanou, flexibilní pracovní sílu. Jak by měly firmy a průmysl obecně spolupracovat s ministerstvem školství a segmentem vzdělávání jako takovým?

Martin Tlapa: Jedno opatření, které je trochu sporné, je dát více peněz řešitelům, tedy firmám, podnikatelům. To už některé země v Evropě praktikují. Jde o to, aby měl byznys více finančních prostředků a aby zadával vysokým školám a výzkumným pracovištím řešení. Chce to trochu pootočit tok financí, aby nešly přímo na výzkumné ústavy a akademie věd, ale aby do toho byl více zapojen byznys. Aby část výzkumu směřovala k tomu, že dokážeme poskytnout řešení, které potřebuje byznys. Ten je přitom často potřebuje rychleji, možná je tak potřeba také zkrátit termíny vyhlašovaných grantů. Často je to na osm let, firma potřebuje řešení do osmnácti měsíců. To by mohlo přinést změnu. Do vědy a výzkumu nedáváme tak málo peněz, jen se málo díváme na to, jaké to má výsledky.

Jan Mühlfeit: Určitě, navíc se to někteří lidé bojí měřit. Řada věcí se měřit nedá, ale hodně se jich měřit dá. Příkladem je studie o konkurenceschopnosti jednotlivých zemí, kterou 3. září zveřejnilo Světové ekonomické fórum. Jednou z oblastí, kde podle této studie zaostáváme, jsou inovace. Co vlastně česká vláda, česká administrativa, může pro podnikatele a startupy dělat? Jaké pozitivní prostředí může – nebo by měla – vytvářet?

Martin Tlapa: Musí zjednodušit a zprůhlednit způsob financování. Privátního kapitálu není na světě málo, jde nicméně do prostředí, ve kterém se vyzná. To, že máme pochybnosti, jak děláme nebo jsme dělali strukturální fondy, odrazuje privátní investory. Nespoléhejme tedy na strukturální peníze z EU, ty jednou dojdou, spíše pátrejme po tom, proč nám privátní investoři říkají, že je naše prostředí složité, že se v něm špatně orientují. Že do něj nechtějí jít, protože je tu rozsáhlá šedá ekonomika. I proto bych byl pro to, aby se zjednodušily nástroje financování pro nové podnikatele, aby bylo méně administrativy a zprostředkovatelů. To by mohlo zajistit, aby se privátní kapitál nebál do Česka jít. Nápadů máme spoustu, naše firmy dokáží prodávat svá řešení po světě a nepotřebují k tomu asistenci státu. Ten tak může přispět zajištěním čistšího prostředí.

Pořad Alter Eko si můžete poslechnout každou středu od 9:45 na Rádiu ZET.


Jan Mühlfeit bude jedním z hostů konference Konkurenceschopnost ČR 2015: Strategie jejího zvýšení, která se koná 18. září 2014 od 9 do 17 hodin na VŠE v Praze (Rajská budova). Kompletní program a registrace na www.wef.cz.

reklama
reklama