Šest faktorů, které (ne)určují cenu zlata

| redakce

"Znám jen dva lidi, kteří rozumějí ceně zlata. Jeden sedí ve Francouzské centrální bance a druhý je ředitelem Bank od England. Bohužel se neshodují." – Nathan Mayer Rothschild

Dokázat přesně předpovědět, jak se bude vyvíjet cena zlata, by byl doslova zlatý důl. Ale není to tak snadné – žlutý kov se často na trzích chová jinak, než investiční společnosti předpokládají. Přesto se tradičně mluví o několika faktorech, které ovlivňují cenu zlata. Které to jsou a jaký je jejich reálný vliv? A podle čeho se může investor rozhodovat, jak naložit s penězi, aby se nestal obětí "zlaté horečky".

Inflace

Existuje tvrzení, že když roste inflace, roste cena zlata a naopak. Investoři po zlatu jako po pojistce proti inflaci skutečně sahají a například v 70. letech, když v USA dosahovala inflace poválečných rekordů, cena zlata rostla o stovky procent. Jenže zlato předvedlo růst o 350 % i v letech po roce 2000, kdy americká inflace rostla nejpomaleji za půl století.

Úrokové sazby

Majitelé zlata nedostávají za vlastnění drahého kovu žádné úroky. Každý, kdo zlato nakoupí, tak přichází o část peněz, které by dostal, kdyby své prostředky investoval tak, aby z nich získával úroky. Říká se tomu "náklady obětované příležitosti". Čím jsou úrokové sazby vyšší, tím jsou vyšší i tyto "oběti" a investice do zlata je méně atraktivní. Nelze ale spolehlivě říci, že když rostou úroky, cena zlata klesne. Ve skutečnosti se od roku 1969 cena zlata a úrokové sazby pohybují opačným směrem jen v polovině případů, v těch ostatních padají a rostou společně.

Akciové trhy

Rovněž se nelze spoléhat na to, že pokud bude klesat či růst cena akcií, zlato se bude pohybovat opačným směrem. Ve skutečnosti se to od roku 1969 ve srovnání s indexem S&P 500 dělo v méně než polovině případů. Korelace mezi cenou zlata a hodnotou indexu je za posledních 45 let v průměru téměř nulová.

Díky tomu, že cena zlata se v dlouhodobém horizontu tak málo odvíjí od vývoje například právě na akciových trzích, je vítanou součástí portfolií mnohých investorů, kteří chtějí své investice udržet diverzifikované. Mají pak velkou šanci zabránit tomu, aby jejich aktiva v případě krizí ztrácela hodnotu zároveň.

Globální události

O zlatu se mluví i jako o spolehlivé investici pro nejisté časy. Jednoho z vrcholů dosáhla cena zlata v roce 1980, když Sovětský svaz podnikl invazi do Afghánistánu. Podobně během roku 2011 dosahovalo zlato svých historicky nejvyšších hodnot ve chvílích, kdy ve světě propukalo bouřlivé arabské jaro a ve vzduchu visel hospodářský krach Řecka.

Na podobné krize ale cena zlata reaguje většinou jen velmi kolísavě počátečním růstem a následným poklesem. Tak se letos v březnu projevila například krymská krize. Globálně vnímané události se ale v ceně zlata nemusejí odrazit vůbec. Například pákistánský státní převrat nebo obří bombové útoky v Rusku v roce 1999 se v cenách zlata nijak neprojevily.

Dolar

Stejně jako u většiny nerostných surovin je i cena zlata kótována v amerických dolarech. Tvrzení, že při oslabování dolaru roste cena zlata, platí pouze v 60 % případů. Největší zisky zlata přišly navíc v dobách, kdy posiloval rovněž dolar.

Ropa

Obecně se předpokládá, že zlato bude reagovat na globální vývoj podobně jako ceny ropy. V tomto případě je shoda vyšší než například s akciovými trhy. Od roku 1986 se ceny zlata a ropy pohybovaly společně ve více než 60 % případů. Na začátku tisíciletí rostly ceny zlata společně s cenami ropy a ostatních surovin.

Závěr

Co si může běžný investor z výše uvedeného odnést? Aktuální vývoj ceny zlata se podle jednotlivých faktorů předpovídá velmi těžce, většinou se musí zahrnout do úvahy jejich komplexní kombinace. V poslední době slouží investorům jako spolehlivý orientační bod pro nákup výše nákladů, které těžaři vykazují na vytěžení jedné unce. Náklady se nyní pohybují přibližně kolem 1 200 USD. Pokud by cena zlata dlouhodoběji klesla pod tuto hranici, může dojít k utlumení těžby kovu, což by mělo do budoucna znamenat jeho nižší nabídku. Ta by při nezměněné poptávce měla spolehlivě přivést cenu zlata zpět nad výši nákladů. Pokud se tedy bude investor orientovat alespoň přibližně podle tohoto údaje, případně výhledů těžařských společností, má velkou šanci, že bude investovat rozumně.

Platí však, že zlato je spíše dlouhodobá investice pro diverzifikované portfolio. Jedná se o pojistku proti výkyvům cen ostatních aktiv. I proto by nemělo jeho zastoupení v portfoliu přesahovat rozumné meze. Spolehlivě odhadovat krátkodobý vývoj za účelem rychlých spekulací je ošidné.

Autorem článku je analytik Václav Pech ze společnosti Broker Trust.

reklama
reklama