Dopady ukrajinsko-ruské krize pocítí česká ekonomika i celý region. Co na to evropské akcie?

| redakce

Mělká recese v Rusku by neměla způsobit v ekonomikách eurozóny žádnou revoluci ani ohrozit oživení české ekonomiky. Česká koruna se ale může dostat pod tlak v době listopadového zasedání ČNB, mohou chodit horší čísla z ekonomiky a růst spekulace ohledně dalšího cíleného oslabení české měny. I to uvedl v úterý na setkání s novináři hlavní ekonom Ery Jan Bureš.

Podle Bureše jsou možnosti nahrazení odbytu, který kvůli zavedeným sankcím "nesmí do Ruska", v krátkodobém horizontu omezené. V případné sankční válce by ale nakonec, navzdory blížící se zimě a rizikům spojeným s možným omezením dodávek plynu z Ruska, měla mít navrch Evropská unie.

Pokud jde o českou korunu, Bureš nepředpokládá změnu intervenčního kurzu ze současných 27 EUR/CZK. Tlak na skokové posílení může přijít až po ukončení intervencí, respektive po případném oznámení jeho data.

Dopad rusko-ukrajinské krize na evropskou ekonomiku zatím není výrazný. Evropská i česká ekonomika sice v druhém kvartále zpomalily svá tempa růstu, ale to není pouze důsledek eskalace konfliktu na východě Ukrajiny. Konflikt na evropskou ekonomiku může dopadat skrze přímý propad vývozů především do Ruska (částečně také na Ukrajinu), dále nepřímo skrze nižší investice podniků závislých na ruském odbytu. V neposlední řadě je tu hrozba zastavení nebo omezení dodávek důležitých surovin z Ruska.

Nepřímý dopad do investic je zatím relativně malý a v řadě zemí, například v Česku, není patrný prakticky vůbec. Přímé efekty v zahraničním obchodu vidět jsou, ale zatím také nejsou výrazné. Vývozy do Ruska z eurozóny i ze střední Evropy padají meziročně o zhruba 15 %, jejich váha ale není výrazná (3 % celkových vývozů Německa a necelá 4 % exportu z ČR).

V druhém kvartálu zahraniční obchod jak v eurozóně, tak v Česku přispěl k HDP negativně. Není to ale jen důsledek slabších vývozů do Ruska. Trend celkových vývozů ve většině evropských zemí tak v první polovině roku 2014 nebyl ohrožen a zůstává, nehledě na propady ruského trhu, pozitivní. Negativní příspěvky zahraničního obchodu jsou zčásti dány růstem dovozu. Ten je poprvé od roku 2009 v eurozóně znatelně rychlejší než vývoz.

V dostupných číslech zatím není cítit poslední rozjezd sankcí ze strany EU a Ruska. Podle čísel za srpen a září se tedy dá očekávat další zhoršení vývozů do Ruska, které bude částečně odrážet přímo sankce a částečně horší výkon ruské ekonomiky.

Česko je relativně málo otevřené přímému dopadu sankcí EU. Podíl v dotčených odvětvích (zbraně, zboží a technologie dvojího užití, technologie pro ropné odvětví, maso, mléčné výrobky, zelenina a ovoce) není v případě Česka vysoký. Ze střední Evropy je relativně nejvíce vůči stávajícím sankcím exponováno Polsko, které do Ruska vyváží velké množství ovoce a zeleniny (více než 7 %). Česko by nejvíce postihlo rozšíření sankcí na automobilový průmysl a na širší škálu strojírenských výrobků. Maďarsko by bylo nejvíce zasaženo omezeními v oblasti farmaceutického průmyslu.

I dalším propadem ruského hospodářství je nejvíce zranitelné Polsko. Při porovnání s Českem je to důsledek vyšší váhy Ruska v celkových exportech. Maďarsko má zase o něco příznivější strukturu vývozů do Ruska, když namísto automobilů a strojírenství (cyklická odvětví) převládá farmaceutický průmysl.

"Pokud by v roce 2014 spadlo Rusko jen do lehké recese a výkon hospodářství se pohyboval okolo nuly, nečekáme výraznější dopad na české hospodářství," říká Bureš. To by mělo v roce 2015 podobně jako letos růst tempem okolo 2,5 %. "Pokud bychom uvažovali o extrémním scénáři, ve kterém ruské hospodářství propadne o 8 %, česká ekonomika by podle našich odhadů prošla lehkou recesí (okolo 0,5 %). Taková situace je ale v tuto chvíli málo pravděpodobná."

Galerie: Jan Bureš: Dopady ukrajinsko-ruské krize na ekonomiku střední a východní Evropy

Co na to evropské akcie? Dominují jiná témata

Ekonomická obnova v Evropě zůstává nadále velmi křehká. Poznamenává ji krize na Ukrajině a aktuálně i zhoršující se indikátory průmyslové výroby Francie, Itálie a Německa. Investoři ale evropským akciím stále věří. Očekávají růst ziskovosti firem a předpokládají další příznivé dopady uvolněné měnové politiky Evropské centrální banky.

Dalším důvodem k alespoň mírně optimistickému pohledu na evropské akcie je vývoj situace ve světě. Daří se zejména hospodářství USA, jeho síla se projevuje na úrovni ekonomiky, firemních zisků i tržeb. Kromě akcií se tím pádem zhodnocuje i dolar. Zrychlující se růst vykazují také Spojené království a jih Evropy, ohledně Číny se také spíše naplňuje optimistický scénář. Investiční rizika z globálního pohledu v uplynulých týdnech nevzrostla, naopak se snížila.

Dobré zprávy o růstu světové ekonomiky sice někteří Evropané přes hluk ukrajinských a ruských zbraní neslyší, vše ale nasvědčuje tomu, že světové oživení je blíže, než si mnozí myslí. Lze mít spoustu připomínek k tomu, jak zejména evropské ekonomiky fungují, globálně zlepšující se stav je ale příliš zřetelný na to, aby jej bylo možné pominout.

Evropské akcie ale zůstávají zranitelné. Očekávaný vyšší růstový potenciál eurozóny jde ruku v ruce s větší náchylností ke kolísavosti cen aktiv. Aby mohly akciové trhy dále růst, je nezbytné, aby se nastartovalo v současnosti stagnující hospodářství a aby se zvýšila ziskovost evropských podniků. Hrozbou pro trhy by samozřejmě byla i další eskalace ukrajinsko-ruského konfliktu.

Neopomenutelným rizikem je momentálně i případné osamostatnění Skotska. I když v delším období nemusí mít existence samostatného Skotska na trhy dopad, krátkodobě bude nervozita znát, a to i v případě zachování současné podoby Spojeného království. Odtržení Skotska by se sice svojí "sametovostí" mohlo podobat rozdělení Československa, nicméně přes Londýn protéká mnohem více světového kapitálu než přes Prahu. Proto investoři budou citliví na jakoukoli odchylku od trhy žádaného scénáře.

Zdroj: ČSOB

reklama
reklama