Tři důvody, proč jsou americké akcie nejlepší investicí na světě

| Mikuláš Splítek

Kdyby investoři bez výjimky usilovali o dlouhodobou maximalizaci zisku, všechny peníze by byly investovány v severoamerických firmách. Tři trendy započaté po druhé světové válce totiž dělají z amerických akcií nejlepší aktivum na světě.

Nové korporátní řízení

Dříve byly velké společnosti výhradně rodinným vlastnictvím. Zájmy ostatních (minoritních) akcionářů nebývaly aktivně hájeny. Navíc hrozilo, že mladší generace majitelů se nebude o firmu starat s původním zápalem, a ta ztratí svou pozici. Soukromý majitel může rovněž ignorovat zisk jako měřítko úspěchu a preferovat velikost podniku. Nově zformovaný systém soupeřících sil – management, vlastníci, dozorčí rada – přispívá ke kontinuitě řízení, inovacím i finanční kázni. Tato struktura jinde ve světě není zdaleka tak propracovaná.

Výzkum

Ve 40. a 50. letech 20. století začaly americké firmy masivně investovat do komerčního výzkumu. Náklady na něj rostly o více než 20 % ročně. Podle článku v BusinessWeeku z roku 1959 očekávaly vedoucí průmyslové podniky pětinu tržeb z produktů, které v roce 1956 ještě neexistovaly. Firmy z USA drží primát v inovacích dodnes.

Přímé daně

Daň z příjmu byla v USA uzákoněna až Wilsonovou administrativou. Do té doby byly hlavní složkou federálního rozpočtu nepřímé daně – cla a spotřební daně. Jinými slovy, stát nebyl tak závislý na tom, zda se občanům a firmám dobře daří, daně vybral v podstatě vždy. V 60. letech 20. století ovšem přímé daně – daň z příjmu fyzických a právnických osob a daň ze mzdy – tvořily už 60 % rozpočtu, nyní je to spolu s odvody na pojištění 80 % (pro srovnání, v ČR tvoří nepřímé daně stále polovinu příjmů státního rozpočtu). V době, kdy se podnikům nedaří, státu vypadnou příjmy. Proto musí aktivně intervenovat, jak jsme toho svědky po finanční krizi, a recese trvají v USA kratší dobu než jinde.

Závěr

Americké firmy budou z nastoupených trendů těžit po další desetiletí. Opravdu racionální investor tak musí většinu svých prostředků poslat do Severní Ameriky a participovat na z pohledu zisku nejefektivnějším systému. Peníze se totiž maximálně hýbou a jsou likvidní.

V každodenním životě nejsme ani zdaleka tak flexibilní. Lusknutím prstů neprodáváme domy ani neopouštíme nám známá místa a rodný jazyk. Přesto můžeme být šťastní, zisk samozřejmě není jediným definujícím znakem společenského systému.

Často se ovšem setkávám s investory, kteří tyto dvě věci pletou dohromady. Fakt, že v Evropě stále žijí a chtějí žít lidé, berou jako důkaz toho, že jsou evropské firmy konkurenceschopné ve vytváření hodnoty pro akcionáře. Až na pár výjimek nejsou.

reklama
reklama