ECB a rizika: Morální hazard a deflace stojí proti sobě

| redakce

V Evropské centrální bance probíhají v současné době přípravy na nákup cenných papírů, podle předběžných informací v hodnotě 500 miliard eur. Ve hře bylo minulý týden několik variant, jak toto kvantitativní uvolňování bude probíhat.

Rozmezí rizikovosti uvažovaných cenných papírů se pohybuje od hodnocení AAA po BBB-, tedy od nejvyšší kvality po kvalitu střední. V rámci tohoto rozpětí jsou přípustné nejen vládní dluhopisy, ale i mix obsahující dluhopisy firemní. To vše je sice již součástí aktivního programu kvantitativního uvolňování, který zahrnuje ABS (cenné papíry zajištěné aktivy) a kryté dluhopisy, tentokrát ale do hry vstupuje další důležitý faktor, a tím je změna sdílení rizika.

3 varianty, jak nastavit odkupy

1. Celá částka, za kterou se nakoupí cenné papíry, se poměrově sdílí mezi všechny státy, které mají podíl v ECB. Tato varianta fungovala dosud a bylo by to podobné programu s názvem Securities Market Program (SMP), který byl uplatňován v případě krize Řecka. To se však nelíbí Německu, neboť jeho kapitálový podíl v ECB dosahuje 18 %.

Podíly jednotlivých zemí eurozóny na kapitálu v ECB (v %)
Podíly jednotlivých zemí eurozóny na kapitálu v ECB (v %)Zdroj: ECB

2. Spuštění nákupů dluhopisů podobně jako v programu nouzového poskytování likvidity EMA. V tomto případě jsou veškeré náklady a rizika hrazeny národními centrálními bankami. V dané struktuře by každá národní centrální banka nakoupila předepsané množství domácích vládních dluhopisů a nesla veškerá rizika, která jsou s nimi spojena. Tento postup by sice pro Německo byl přijatelný, ale na druhou stranu míří k rostoucí decentralizaci eurozóny a většímu riziku jejího rozpadu. Dalším negativem této varianty je fakt, že mnoho národních bank dluží peníze Eurosystému prostřednictvím Target 2, což je mezibankovní platební systém EU probíhající v reálném čase.

3. Sdílení rizik podle první varianty až do určitého limitu nakoupených dluhopisů. Po překročení tohoto limitu by ECB přešla k variantě druhé.

Evropská centrální banka v každém případě stojí před složitým rozhodnutím. Spíše se jedná o výběr menšího zla. Každé další kvantitativní uvolňování totiž zvyšuje morální hazard, hrozící deflace je ale v tomto souboji významnějším faktorem pro rozhodování ECB.

Autorem textu je Petr Habiger, analytik ze společnosti Colosseum.

Zdroj: Colosseum

reklama
reklama