Proč se bát deflace?

| redakce

Centrální banky stále omílají, jak je potřeba bojovat proti hrozbě deflace. Proč je deflace takovou noční můrou, když je přece fajn nakupovat levněji?

Deflace je skutečně horší než inflace. Dokázala by vymazat všechny úspěchy, jichž bylo dosaženo od finanční krize. Když ekonomiku zasáhne deflace, klesající ceny způsobí řadu vážných problémů. Nejhorší na tom je, že politici ani centrální bankéři nemají žádné nástroje, jak se s ní poprat. **Centrální banky mohou donekonečna snižovat úrokové sazby do záporného teritoria a lít na trh peníze skrze nákupy dluhopisů, ale co s hotovostí, když nejlepší výnos nabízí strategie "zašít ji všechnu na pěkně dlouho do matrace".

Když lidé a podniky platí bankám za to, aby u nich mohli nechat ležet peníze, nevěstí to nic dobrého. Pouze stagnaci ekonomiky. Na novou realitu si ale budeme muset zvyknout.

Skrze jaké kanály deflace ekonomiku ovlivňuje ekonomiku a proč je pro politiky noční můrou?

1. Odkládání nákupů

Spotřebitelé a firmy nemají motivaci nyní nakupovat, chytřejší je vyčkávat, až ceny ještě více klesnou. Odkládání nákupů podrývá poptávku a způsobuje další zlevňování. Nižší tržby z méně rentabilní produkce ukrajují ze zisků firem, které jsou klíčové pro zvyšování mezd a u velkých korporací také pro růst akciového trhu.

2. Dlužníci milují inflaci

Zatímco při inflaci mají současné peníze vyšší reálnou hodnotu než peníze v budoucnu, deflace způsobuje opak. Pokud si v inflačním prostředí půjčíte dnes 100 USD, ale stejná částka bude mít vlivem znehodnocení peněz v budoucnu reálnou hodnotu 80 USD, ušetříte při splacení dluhu 20 USD. Inflace snižuje reálné náklady dluhu. Deflace působí opačně - reálná hodnota dluhu naroste, takže z nynějších 100 USD se v budoucnu stane 120 USD. To nutí dlužníky, kterým kvůli deflaci klesly mzdy, omezovat ostatní výdaje, aby byli schopni nadále splácet konstantní výši splátky, což dále omezuje poptávku v celé ekonomice.

3. Investice stagnují

Když by domácnosti a firmy při inflaci svou těžce vydělanou hotovost nenechaly "pracovat", peníze by časem ztratily svoji kupní sílu. To při deflaci nehrozí. Deflace totiž tlak na investování přebytečné hotovosti odbourává, protože nejlepší výnos přináší bezrizikové "sezení na hotovosti". Proč také investovat, když aktiva (jako nemovitosti, akcie nebo budoucí produkce podniků) ztrácejí na hodnotě? V důsledku ekonomice chybí kapitál pro nastartování růstu.

4. Znevýhodnění v mezinárodním obchodě

Posilující měna pomůže maximálně cestovnímu ruchu směrem do zahraničí, za domácí měnu si turisté koupí v zahraničí více. Efektivně tedy zlevňují dovozy. Taková situace ale není příznivá pro exportně zaměřené firmy, které mají být motorem růstu ekonomiky. Jejich produkce se v zahraničí zdražuje, což zhoršuje jejich konkurenceschopnost. Tržby klesají, když jsou konvertovány zpět, protože firmy za zahraniční měnu dostanou méně měny domácí.

5. Tlak na pokles mezd a propouštění

Pokud se deflace přelije i do mzdové politiky firem, je zle. Při inflaci zaměstnavatelé dokáží snáze snižovat reálné mzdové náklady jen tím, že mzdy plně nevalorizují (mzdy rostou pomaleji než inflace). Deflace ale rovnici obrací. Fixní smlouvy ztěžují zaměstnavatelům možnosti omezovat reálné mzdové náklady, protože mzdy nemohou snížit ani adekvátně poklesu cen produkce. Když zaměstnanci plošně nepřistoupí na redukci mezd, nezbývá než propouštět. A deflační spirála je na světě - na trhu vzniká přebytek nabídky pracovní síly oproti poptávce, což vede k dalšímu poklesu mezd (aby masy nezaměstnaných získaly práci, jsou ochotny přijmout pracovní nabídku za méně peněz).

Zdroj: InvestorPlace.com

reklama
reklama