Proč jsou bohatí lidé stále bohatí i během recese?

| redakce

Peníze navíc vydělávají, i když se ekonomika hroutí. A vlastní dům se neukázal být tím pravým zajištěním růstu bohatství.

Jak už to bývá zvykem, velice bohatí lidé si pořizují velice drahé rezidence. Jejich bohatství ale není vázané v nemovitostech určených k bydlení. 1 % nejbohatších Američanů má ze svého čistého jmění pouze 9 % vázaných ve vlastním domě. Naopak u střední třídy zjistíme, že z čistého jmění připadá na to ukotvené v nemovitostech obývaných jejími příslušníky celých 63 %. Tento holý fakt odhalil ve svém výzkumu ekonom z New York University Edward Wolff, který se zabývá rozdělením bohatství. Wolff měl v rámci analyzování spotřebitelských financí (statistiku vydává čtvrtletně Fed) možnost nahlédnout do velmi odlišných portfolií těch nejbohatších a příslušníků středních tříd.

Wolff zjistil, že 1 % nejbohatších Američanů disponuje v průměru čistým jměním více než 7,8 milionu dolarů. Téměř polovina jejich hrubých aktiv je držena v neveřejných obchodních podílech a jiných nemovitostech. Dalších 27 % svého kapitálu drží v cenných papírech, jako jsou firemní akcie, podílové fondy a osobní trusty. Ve skutečnosti je tedy pouze malý zlomek jejich bohatství spjat s osobním sídlem.

Diametrálně odlišný obraz nabízí střední třída (tvoří přibližně 60 % americké populace). Téměř dvě třetiny jejího jmění jsou umístěny právě v osobních sídlech. Proč? Představme si, že mladá rodina si pořídila dům za 5 milionů korun, z čehož 3 500 000 korun je hypotéka a 1 500 000 korun je částka v hotovosti. Po zaplacení nákladů včetně hypotéky zůstane rodině málo peněz na další investice. Po umoření hypotečního úvěru tak může nastat situace, že má většinu majetku alokovanou v nemovitosti.

Značně odlišný finanční profil je patrný u vyšší střední třídy, která tvoří 19 % populace USA. Vyšší střední třída má podle Wolffovy metodiky majetek více než 400 tisíc dolarů, ale méně než 7,8 milionu dolarů. Ve vlastním obchodním kapitálu a ve finančních aktivech má tato skupina méně osobních financí než bohatí. Rovněž méně jejích finančních prostředků je zahrnuto v bydlení, což je rozdíl oproti střední třídě. Značnou část svého jmění směřuje vyšší střední třída na důchodové účty.

Rozložení majetku střední a vyšších tříd v USA (zdroj: Edward Wolff)
Rozložení majetku střední a vyšších tříd v USA (zdroj: Edward Wolff)

Údaje Edwarda Wolffa ukazují, v jakém poměru se podílejí na celkových aktivech různé třídy investic. Z obrázku je patrné, že primárním aktivem, které vlastní střední třída, jsou rezidence, menší část aktiv je soustředěna v penzijním a životním pojištění.

Cílem Wolffova výzkumu je vysvětlit, proč nedávná recese byla mnohem obtížnější pro střední třídu. Výzkum také poukazuje na to, proč bylo oživení ekonomiky pro mnohé zklamáním. Trh s nemovitostmi roste pomalu, zatímco ziskovost podniků strmě roste. Jinými slovy, nastal pomalý růst cen hlavních aktiv středních tříd a výrazný růst cen aktiv těch nejbohatších.

Autorkou textu je analytička Eva Mahdalová ze společnosti Colosseum.

Zdroj: Colosseum

reklama
reklama