Katastrofa pro zdravotnictví i ekonomiku: Éra všemocných antibiotik v roce 2050 skončí

| redakce

Letos uplyne 87 let od okamžiku, kdy si skotský lékař Alexander Fleming všiml, že v jedné z jeho Petriho misek roste plíseň, která hubí všechny okolní bakterie. To, co Fleming v roce 1928 objevil, nebylo nic méně významného než penicilin, který dosud spolu s dalšími antibiotiky zachránil miliony životů. Již v roce 2050 by se ale podle některých predikcí mohlo lidstvo v boji proti bakteriím ocitnout zpět na začátku.

Určit přesně, kolik lidských životů dosud všechna antibiotika zachránila, je poměrně obtížné, nejčastěji se ale uvádí, že jen samotný penicilin od svého objevu pomohl 200 milionům pacientů. Nutno dodat, že pro lékařské účely začal být penicilin používán až na začátku 40. let 20. století.

Podle britského projektu Review on Antimicrobial Resistance (RAR) se ale účinnost antibiotik kvůli jejich nadužívání prudce snižuje a v roce 2050 by podle nejnovějších predikcí mohlo každý rok na různá onemocnění dnes běžně a úspěšně léčená antibiotiky zemřít až 10 milionů lidí.

Takzvaná antimikrobiální rezistence (AMR) způsobuje, že se u mnoha mikroorganismů kvůli nadužívání antibiotik zvýšila jejich odolnost vůči těmto látkám, v důsledku čehož se výrazně snižuje účinnost antibiotik a dalších léků. V současnosti na celém světě podle odhadů RAR kvůli antimikrobiální rezistenci ročně zemře zhruba 700 tisíc lidí, z toho asi 23 tisíc ve Spojených státech a 25 tisíc v Evropě. Během příštích 35 let by se však tato čísla mohla více než zdesetinásobit, varuje nová studie projektu Review on Antimicrobial Resistance.

Počet obětí AMR v roce 2050 ve srovnání s úmrtími v roce 2013
Počet obětí AMR v roce 2050 ve srovnání s úmrtími v roce 2013Zdroj: Quartz

Největším zabijákem, proti kterému se nyní úspěšně bojuje pomocí antibiotik, se má do roku 2050 stát malárie. Problémy se mají týkat zejména zemí, ve kterých se již malárii podařilo téměř vymýtit, tedy například Číny nebo Brazílie. Hrozba návratu malárie a dalších onemocnění ale není spojena jen s výrazným zhoršením statistik zachycujících úmrtnost nakažených osob. RAR varuje, že se antimikrobiální rezistence negativně podepíše i na ekonomice nejvíce postižených zemích. V následujících 35 letech by se světové hospodářské ztráty mohly vyšplhat až na 100 bilionů dolarů.

Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) se přitom problémy nebudou týkat jen rozvíjejících se ekonomik, tedy zejména afrických a některých asijských či jihoamerických zemí. V rozvinutých ekonomikách by kumulativní ztráty mohly během 35 let dosáhnout až 35 bilionů dolarů.

Predikce počtu obětí AMR v roce 2050 podle světových regionů
Predikce počtu obětí AMR v roce 2050 podle světových regionůZdroj: Quartz

Review on Antimicrobial Resistance navíc přiznává, že data, se kterými pracuje, nejsou úplná, a je tedy možné, že se situace v roce 2050 bude od nynějších predikcí výrazně lišit. Kromě toho se navíc studie zaměřila pouze na bakterie Klebsiella pneumoniae, Escherichia coli a Staphylococcus aureus a dále na tuberkulózu, HIV a malárii, proti kterým se antibiotika a další léky ohrožené poklesem účinnosti nasazují.

Pokud by byly do výpočtů zahrnuty všechny případy, v nichž jsou antibiotika užívána, mohly by prý kumulativní hospodářské ztráty na celém světě dosáhnout během následujících 35 let 210 bilionů dolarů neboli 7 % celosvětového hrubého domácího produktu.

Zdroj: Quartz

reklama
reklama