Mai Doan (Bank of America): Region střední a východní Evropy letos příjemně překvapí. Ustojí i případný Grexit

| Roman Chlupatý

Případný odchod Řecka z eurozóny regionem CEE výrazně nezahýbá. Stejně tak by ho nemělo srazit na kolena pokračování ukrajinské krize, říká ekonomka z londýnské pobočky Bank of America Mai Doan. Klíčovými faktory, které střední a východní Evropu potáhnou, budou levná ropa a kvantitativní uvolňování v eurozóně. I proto Doan od mnoha ekonomik v regionu čeká více než většina trhu. Český HDP podle ní poroste o 3 %, ČNB předpovídá jen 2,5% expanzi.

V poslední době se v souvislosti s měnovou politikou ve střední a východní Evropě mluví hlavně o ČNB. Znamená to, že se od ostatních centrálních bank v regionu nic nečeká?

Mai Doan
Mai Doan

Nemyslím si, že region zažije nějakou zásadní vlnu snižování sazeb. I když banky signalizovaly připravenost uvolňovat i jistý příklon k holubičímu přístupu k měnové politice, v praxi jsou celkem opatrné. Obávají se totiž výrazného oslabení té které domácí měny. Sazby jsou navíc již nyní dost nízké. Všichni se také shodují na tom, že do deflace ekonomiky tlačí nízké ceny ropy. Na to sice je potřeba reagovat, protože deflace je mnohem větším strašákem než inflace, reakce ale nebude dramatická, protože měnová politika je již nyní v regionu CEE hodně uvolněná.

Co konkrétně to znamená? Jaké kroky od jednotlivých bank v regionu čekáte? A jak pravděpodobné je, že aktivita ostatních bank v regionu nakonec donutí ČNB k nějaké akci?

V Polsku očekáváme snížení sazby jen o 50 bazických bodů, k tomu navíc může docházet velice pozvolna. V Rumunsku podle nás existuje nebezpečí, že dojde ke snížení klíčové sazby o dalších 25 bodů. V Maďarsku nečekáme další škrty, ale pokud se situace nebude zlepšovat, pokud se nedostaví oživení, které čekáme, můžeme svůj výhled změnit. Vzhledem k tomu, že nejvýraznějším snížením sazeb bude -50 bodů v Polsku, nečekáme, že by banky v regionu střední a východní Evropy vyvinuly na ČNB jakýkoli tlak.

A co okolní ekonomiky jako takové? Nehrozí, že některé s tím, jak se vyhrocuje situace kolem Řecka, zamíří takzvaně na jih?

Náš základní scénář počítá s tím, že Řecko v eurozóně zůstane. Jsme totiž přesvědčeni o tom, že je kvantitativní uvolňování ECB a s tím spojené nákupy dluhopisů členských zemí pádným argumentem, proč by se Atény neměly eura vzdávat (rozhovor vznikl dříve, než ECB přestala přijímat řecké bondy jako kolaterál – pozn. aut.). Pokud Řekové eurozónu opustí, přijdou o mnohem více, než když zůstanou. Z této premisy vychází i zbytek našeho výhledu na nejbližší období. Pokud by nicméně k odchodu Řecka došlo, nebude to podle nás tak dramatické, jak by to bylo v minulosti. Země na periferii eurozóny totiž na sobě v posledních několika letech zapracovaly. A k tomu je potřeba přičíst nákupy dluhopisů ze strany ECB, které by měly možnou volatilitu na dluhopisových trzích tlumit.

Znamená to, že dění v Řecku, ať už se stane cokoli, naším regionem nijak výrazně nezahýbá?

Nějakých reakcí se lze dočkat kvůli špatným zprávám, které by se zřejmě objevily. Co se ale fundamentů týče, země CEE se v posledních několika letech celkem výrazně zlepšovaly. Růst by měl být podle našich předpokladů slušný, na úrovni 3 % nebo vyšší. Region je na tom o dost lépe než před dvěma, třemi lety, kdy čelil poslední krizi. Proto si myslím, že má mnohem větší šanci případnou bouři zvládnout.

V souvislosti se stabilitou regionu a externími faktory se opakovaně mluví také o ukrajinské krizi. Mohla by právě ta – a vše, co s ní souvisí – ekonomiky CEE letos poznamenat?

Přímá vazba mezi střední a východní Evropou a Ruskem není nijak výrazná. To platí zejména o Česku a Maďarsku, ale také o Rumunsku. Nejcitlivější je v tomto smyslu Polsko. Otázkou je, jak sankce vůči Rusku poznamenají eurozónu a zda pokračování krize neovlivní sentiment. Podniky, zejména v Polsku, jsou například v době, kdy se napětí stupňuje, hodně slyšet, jejich obavy z toho, co se bude dít, jsou patrné. To se projevuje v jejich neochotě investovat. Na druhou stranu, kvantitativní uvolňování má podle mě na sentiment v Evropě mnohem významnější vliv než události na Ukrajině. Oživení investic a spotřeby proto podle nás bude pokračovat a dařit by se mělo také exportérům.

Opakovaně jste zmínila kvantitativní uvolňování ze strany ECB a jeho pozitivní vliv i na země mimo eurozónu. Kdy a v jaké míře by tedy mohlo Česko z opatření ECB profitovat?

Česko má podle nás ze všech nečlenských zemí eurozóny v regionu CEE nejvyšší betu, tedy citlivost na vývoj v eurozóně. Konkrétně to znamená, že každé vylepšení růstu eurozóny o procento znamená +1,2 procentního bodu v Česku. To je vcelku vysoké číslo.

Co tedy Bank of America letos čeká od české ekonomiky?

Čekáme růst HDP o 3 %, tedy vyšší, než zní konsenzus trhu i výhled ČNB. Vycházíme z toho, že kvantitativní uvolňování ze strany ECB a nízké ceny ropy povzbudí spotřebu a investice. To samé ale platí také o dalších zemích v regionu.

reklama
reklama