Světový trend číslo jedna: Globalizace, nebo regionalizace? Vítězi se stanou mladé trhy

| Roman Chlupatý

Dílčí regionální změny mají mnohdy globální dopady. Turbulence vyvolané válčením na Ukrajině nebo odhodlanost nové řecké vlády vysmeknout svou zemi z režimu přísných úsporných opatření jsou toho důkazem. Regionální tedy nelze dost dobře oddělit od globálního, vysvětluje spoluzakladatel globální politické ekonomie Roger Tooze. Fenomén globalizace není mrtev, regiony se ale stále hlasitěji hlásí o slovo se svými specifickými tématy. Například snaha zatlačit Rusko do kouta v souvislosti s jeho rolí v bojích na Ukrajině, se tak nemusí vyplatit celé Evropě.

Souhlasíte s tím, že nejdůležitějším trendem dneška a zítřka je regionalizace, tedy to, co se děje v jednotlivých regionech světa (ostatně ukrajinskou krizi je možné vnímat právě tímto pohledem), nebo bude stále tím nejpodstatnějším globalizace?

Není to snaha vyhnout se odpovědi na otázku, ale podle mě obojí. Záleží na tom, na jaké hospodářské sektory a které země se zaměříme. Do určité míry je potřeba vnímat některá odvětví z čistě globálního pohledu. Jinými slovy, jejich produkce je skutečně globální. Mám na mysli elektroniku, automobilový průmysl, tam to zejména platí, a stejně tak i stále více průmyslových sektorů. Nejde jen o jejich globální dodavatelské řetězce, které jsou velice dynamické a mění se, ale také o to, kde se dělá design, o rozšíření konceptu duševního vlastnictví, rozšíření výzkumných institutů firem a tak dále. Na této úrovni, v závislosti na daném sektoru, někdy i v závislosti na konkrétní firmě, se musíme zaměřit na to, kam ta která společnost chce expandovat. Podmínky pro tyto firmy jsou v daném místě určeny regionální distribucí sil, a to tak, že je konkrétní místo hospodářské aktivity definováno jak fyzickou bezpečností, tak právním rámcem země a regionu.

Musíme si to prostě rozklíčovat. To je lekce, kterou jsem si vzal z vývoje v posledních dvaceti letech. Generalizace jsou v pořádku, ale musíme je ukotvit, zkoumat v rámci hodnotového řetězce, a to jak ekonomického, tak politického. Politika má totiž také svůj hodnotový řetězec. Jedná se o legitimitu, užití síly a podobné věci. Proto ve stále větší míře ve své práci a konzultacích propojuji velmi vysoké struktury s velice detailní analýzou specifických věcí a konkrétních společností. Pouze tak mohou investoři a lidé, kteří dělají strategická rozhodnutí v rámci politických struktur – ať už jde o vládu, nebo městské zastupitelstvo – nebo v rámci firem, rozumět tomu, co se vlastně děje.

Vaše bývalá kolegyně Susan Strangeová se vždy ptala na to, kdo ze situace těží, kdo vydělává, a kdo naopak tratí. Věřím, že se právě na to musíme vždy zaměřit, ať jde o cokoli. Pokud tedy jde o tektonické pohyby na globální scéně, kdo podle vás bude na nich vydělávat a kdo ztrácet? Ukažte to na nějakém příkladu.

Co se týče národů a zemí, vítězi budou ty, které nyní nazýváme rozvíjejícími se ekonomikami. Částečně proto, že se Evropa zasekla, alespoň mi to tak připadá. Musí vyřešit zděděné strukturální rozpory uvnitř měnové unie, a to co možná nejdříve. Stejně tak ale budou mladé ekonomiky těžit z toho, že mají obrovský růstový potenciál. Kvůli mocenským strukturám se přitom vlády těchto zemí snaží umožnit jejich expanzi. To samozřejmě není bez rizika.

Co se týče firem a sektorů, k vítězům se zařadí technologie, ale stejně tak zemědělství. Světová produkce jídla je ve stále větší míře industrializovaná. Zaměřil bych se proto velmi podrobně na globální produkci potravin. Trochu pesimističtější pohled pak pracuje s rozpadem globálního řádu. Z pohledu investorů a sektorů to znamená, že budou opět v módě výrobci zbraní, a to spíše dříve než později, bohužel.

Zamysleme se nad stejnou otázkou, ale berme v potaz geografii. Zmínil jste už rozvíjející se země. Zaměřme se tedy na to, kterým mladým trhům, případně zemím v Evropě, se bude dařit, a kterým naopak moc ne.

Podle mě se do Evropy opět stěhuje krize. Je to patrné z detailů, Evropa je jako rozhádaná rodina. Jako Brit mám pocit, že jsou struktura a politika Evropské unie ve stále větší míře vnímány jako protekcionistické. To není správné. V Evropě se prostě musí něco stát a v této souvislosti bych se soustředil na Německo. Díky ekonomické síle, kterou doplňují kuráž a přesvědčení, obnovují Němci své politické vůdcovství, které bylo nějakou dobu skryté, latentní, ale v mnoha ohledech účinné. Proto první část odpovědi na vaši otázku zní: Pozorně sledujte Evropu. Bude muset dojít k obnově, jinak se dočkáme toho, že BMW a další velké německé firmy starý kontinent opustí. K tomuto bodu se zatím stále blížíme.

V posledních deseti, dvanácti letech byla populární Čína. Říše středu má stále mnoho příležitostí, struktura dluhu a struktura skrytého dluhu – šedá ekonomika, stínové bankovnictví a tak dále – je ale velice rozsáhlá. V Číně trávím tři, čtyři měsíce v roce a míra stínového bankovnictví je opravdu mimořádná. Pokud ho vláda nedostane pod kontrolu, bude to vážný problém. Na druhou stranu jsou tam ale obrovské příležitosti.

A co další země skupiny BRIC?

Dlouho se mluvilo o celé skupině BRIC, později i BRICS, která zahrnuje i Jihoafrickou republiku. JAR určitě zažije růst, ale v zemi trvá politický problém, který je potřeba vyřešit. Jižní Amerika stále čeká na největší boom. Výrazně doplatila na zpomalení stavebnictví v Číně, to budou muset tamní ekonomiky nějak vstřebat. Brazilský plán přilákat globální výrobu, zejména výrobu automobilů, byl částečně úspěšný, ale Brazilci mají také obrovské problémy, které je potřeba vyřešit. Mohou to zvládnout, ale cesta bude asi hodně hrbolatá.

V Rusku a na Rusku se již významně projevily evropské a americké sankce. Došlo ke stažení obrovského množství peněz z ruské ekonomiky. To bude pokračovat, pokud se tlak bude stupňovat. Tím ale hrozí, že si Evropa a Amerika, abych tak řekl, uříznou nos z vlastní tváře. Pokud se totiž Rusko obrátí samo do sebe, může být výsledkem něco mnohem horšího, než co aktuálně sledujeme. Mám tím na mysli politické riziko. Energetické trhy Ruska a Evropy, zejména pak trh s plynem, jsou totiž nesmírně integrované.

reklama
reklama