Nastává renesance mladých trhů?

| redakce

Po čtyřech letech zpomalujícího hospodářského růstu, třech a půl roku oslabujících měn, osmnácti měsících rostoucích úrokových sazeb a dvou čtvrtletích výrazného odlivu kapitálu se tvůrci politik v rozvíjejících se ekonomikách konečně odhodlali k akci.

Ještě před několika málo měsíci byly Mexiko a Indie fakticky jedinými zeměmi, které realizovaly strukturální reformy ve snaze omezit vlastní zranitelnost a zvýšit potenciál růstu. K nim se nedávno (přesvědčivě) připojila Indonésie, (váhavě) JAR a Turecko a (překvapivě) Brazílie. Snížení nerovnováh v hospodářství a obnovení konkurenceschopnosti a investičního klimatu však bude vyžadovat spoustu práce.

Teprve čas ukáže, zda jsou tvůrci politik schopni (či ochotni) přistoupit k rozsáhlejším opatřením. Nicméně tak jako u každé krize – a dnes je to již zřejmé – jsou razantní opatření nakonec nevyhnutelná, pokud existuje dostatečně vysoký tlak. Země s nejvýraznějším zpomalením růstu a největším poklesem měny si již nemohou dovolit nedělat nic.

Indonéská centrální banka se již od léta 2013 chová velice opatrně. Úrokové sazby byly udržovány na vysoké úrovni, částečně proto, aby vytvořily tlak na vládu a ta urychlila snižování dotací na paliva. Tyto dotace byly hlavní příčinou prudkého nárůstu schodků rozpočtu a běžného účtu platební bilance. V listopadu a prosinci loňského roku nová vláda prezidenta Jokowiho rychle přistoupila k činům. Ve dvou krocích došlo ke snížení dotací a jejich oddělení od cen ropy. Tím se do budoucna výrazně snížilo riziko vysokého rozpočtového schodku a vytvořil se dostatečný prostor pro investice do infrastruktury.

V JAR, Turecku a Brazílii se vlády zavázaly k nižším rozpočtovým schodkům, přičemž centrální banky udržují poměrně vysoké úrokové sazby. JAR a Turecku stále chybí důsledné reformy, které by dokázaly snížit vysoký strukturální schodek běžného účtu. Přesto v Brazílii, kde se ekonomika zadrhla a měnový kurz od září oslabil přibližně o 20 %, druhá vláda prezidentky Dilmy Rousseffové nedávno začala omezovat energetické dotace a dotované půjčky.

Politická opatření provedená v poslední době v těchto "zranitelných" zemích jsou povzbudivá z hlediska dlouhodobých vyhlídek hospodářského růstu a krátkodobě možná i pro akciové trhy. Po čtyřech letech zpomalujícího růstu na rozvíjejících se trzích ING IM očekává, že průměrný růst v příštích měsících klesne pod 4 %. To znamená, že se blížíme k dosažení dna.

Budeme-li (opatrně) předpokládat, že nenastane bankovní krize v Číně, je možné, že 2015 bude rokem začátku oživení růstu na rozvíjejících se trzích. To může znamenat nové období nadprůměrných výkonů rozvíjejících se akciových trhů po více než čtyřech letech, kdy si v porovnání s vyspělými trhy vedly podprůměrně. Je to o to pravděpodobnější právě nyní, kdy se tvůrci politik v zemích s největšími strukturálními problémy konečně probudili, aby se postavili realitě.

Zdroj: NN Investment Partners (dříve ING Investment Management)

reklama
reklama