Emoční inteligence jako podmínka úspěchu v životě i byznysu

| redakce

Psychologům nebylo dlouho jasné, proč v práci někteří průměrně inteligentní lidé dosahují lepších výsledků než jejich "chytřejší" kolegové. Když posléze zjistili, že tito lidé disponují vysokou mírou emoční inteligence, zapadl do složité skládačky poslední chybějící dílek.

Takzvaná emoční inteligence je zjednodušeně řečeno souborem charakteristických rysů jedince, které se uplatňují při jeho sociální interakci. Emoční inteligenci lze dále rozdělit na dílčí personální a sociální kompetence. Do oblasti personálních kompetencí spadají sebereflexe a sebekontrola, obecně tedy práce s vlastními emocemi, a do oblasti sociálních kompetencí empatie a umění mezilidských vztahů, tedy schopnost vnímat a reflektovat emoce ostatních lidí.

Zajímavé je na emoční inteligenci především to, že nemá nic společného s intelektem. Nadprůměrně inteligentní člověk může klidně disponovat prakticky nulovou emoční inteligencí, zatímco muž či žena s extrémně nízkým IQ může výší své emoční inteligence převyšovat většinu populace. Kromě toho je důležité říci, že zatímco intelekt je víceméně vrozený, a tedy předem daný a v průběhu života prakticky neměnný, s emoční inteligencí lze během života pracovat.

Vyšší plat a spokojený partnerský život

Jak velký vliv má emoční inteligence na naše úspěchy či neúspěchy v práci i společnosti? Jednoduše obrovský. Firma TalentSmart v jednom ze svých výzkumů zjistila, že naše výkony v práci určuje téměř ze 60 % právě emoční inteligence a že lidé s vyšší emoční inteligencí ročně vydělávají o 29 tisíc dolarů více než jejich kolegové s horšími dovednostmi v oblasti mezilidských vztahů a sociální interakce.

Dalším zjištěním bylo, že devět z deseti úspěšných lidí disponuje vysokou emoční inteligencí, zatímco z deseti pracovně málo úspěšných lidí disponují vysokou emoční inteligencí jen dva. A vysvětlovat, že schopnost empatie hraje klíčovou roli také v partnerském životě, je jako nosit sovy do Atén.

Dopady emoční inteligence na (ne)úspěchy jedince
Dopady emoční inteligence na (ne)úspěchy jedinceZdroj: talentsmart.com

Z anatomického hlediska stojí za zmínku zejména to, že všechny impulzy, které naše tělo do mozku vysílá, nejdříve procházejí limbickým systémem, jenž je zodpovědný za naše emoce, a teprve poté míří do čelního mozkového laloku, který je centrem racionálního myšlení a logiky. Naše prvotní reakce v každé situaci tedy nevycházejí z racionálního uvažování, ale z našich pocitů a emocí.

Neurologové v souvislosti s emoční inteligencí zmiňují ještě takzvanou plasticitu mozku, což je termín označující jeho schopnost měnit se. Když se člověk narodí, propojení miliard mikroskopických neuronů v jeho mozku je jen velmi řídké. Jeden neuron přitom může vytvořit až 15 tisíc synapsí (spojení s okolními neurony).

Uvádí se, že nejpříhodnější období pro vytváření nových synapsí v lidském mozku je do tří až deseti let věku. Ani poté ale není pozdě. "Když si osvojíte novou dovednost z oblasti sociální inteligence, neurony v mozku vytvoří nová spojení, která zrychlí tok informací, a tedy zefektivní rozhodování a chování jedince," vysvětluje doktor Travis Bradberry, autor knihy Emoční inteligence 2.0. Zároveň ale upozorňuje, že pouze osvojení si jisté dovednosti nestačí. "Je potřeba emoční inteligenci neustále trénovat. Jinak totiž nově vzniklé synapse po nějakém čase zase zakrní."

Zdroj: LinkedIn

reklama
reklama