30 měst, která jsou nejvhodnějším cílem pro realitní investory

| redakce

Světové investice do realit se v roce 2014 vrátily na předkrizové úrovně a během pěti let by měly dosáhnout ročně 1 bilionu USD.

30 měst pro hlavní světové investice do realit

Celkové přímé investice do realit by vlivem posilující světové ekonomiky měly podle odhadů stoupnout na 700 miliard USD, což je nejvyšší číslo od roku 2006, tedy od období před finanční krizí. Analýza Světového ekonomického fóra hovoří pro další vzestup o 10 až 15 % v roce 2015 a 1 bilion USD ročních přímých investic do realit do roku 2020.

Investice by měly pokračovat v růstu, protože trh nyní podle analytiků roste zdravější a udržitelnější cestou než před recesí a protože silnější regulace vede k větší kontrole investic a menšímu využívání páky (zadlužení).

Dalšími důvody pro optimismus jsou nové zdroje kapitálu z Asie a dalších mladých trhů a větší důraz na přímé nemovitostní investice od institucionálních investorů povzbuzených nízkými úrokovými sazbami a rozvíjejícím se regulatorním prostředím.

Analýza identifikuje 30 měst, kterým dohromady přitekla polovina z celkových 5 bilionů USD přímých investic do komerčních nemovitostí za poslední dekádu.

TOP 30 měst pro přímé investice do komerčních realit

Velké transakce pomohly čtyřem elitním "superměstům" udržet si nejlepší pozice z posledních let. Tyto transakce zahrnují velká jednotlivá aktiva jako Gherkin (Okurku) a kancelářské budovy HSBC v Londýně, kanceláře Pacific Century Place v Tokiu, Waldorf Astoria Hotel v New Yorku a Marriott Champs-Élysées Hotel v Paříži. Za dvěma transakcemi stáli bohatí jednotlivci, vznikající třída investorů schopná konkurovat institucím, které se tradičně zaměřují na prémiová aktiva.

Všeobecně nastal posun k investicím ve městech "druhého sledu". Bylo to nejpatrnější v Evropě. Například počet transakcí v Londýně a Paříži klesl o 17 % meziročně, ale rostl o 37 % v dalších 20 městech. Středně velká města v severní Evropě vykázala obzvláště vysoké investice ve vztahu k HDP. Města jako Düsseldorf, Hamburg a Mnichov, Amsterdam a severské metropole jako Oslo a Kodaň zaujaly korporátní nájemce transparentním a stabilním trhem s důrazem na rozvinuté technologie a ekologii.

Nárůst investic byl rovněž patrný ve městech jako Dublin a Madrid, která zůstávala poslední roky stranou zájmu investorů. Dublin, který vyskočil na 24. místo ve světové investiční hierarchii (z 93. místa v roce 2013), zažil loni také nejrychlejší světový růst v oblasti pronájmů kancelářských prostor.

V USA objemy investic do komerčních realit v jádrových městech (New York, Los Angeles, Chicago, San Francisco, Washington a Boston) vzrostly meziročně o 66 % ve srovnání s průměrem amerického trhu. O některé vedlejší trhy jako Filadelfie, Miami a Charlotte roste zájem ze strany domácích institucionálních investorů. Kromě prémiových kontraktů nebyli zahraniční investoři ve většině měst zmíněného "druhého sledu" loni tak aktivní. Počty transakcí by zde podle odhadů měly v roce 2015 vzrůst díky větší nabídce aktiv na prodej.

Většina asijských a australských investic se v roce 2014 zaměřovala na hlavní trhy jako Tokio, Sydney, Melbourne, Hongkong, Singapur, Soul, Šanghaj a Peking. Zájem zde byl kvůli nižším objemům a menší transparentnosti spíše o prémiová aktiva.

Autorem článku pro Světové ekonomické fórum je Colin Dyer, ředitel Jones Lang LaSalle.

Zdroj: World Economic Forum

reklama
reklama