Rizika i pro Česko: Dlouhodobě levná ropa a řecká nákaza v Evropě

| Roman Chlupatý

Jedním z největších rizik, která by mohla letos hýbat globální ekonomikou, jsou nízké ceny ropy. Problém, zatím skrytý, jsou investice do nových těžebních kapacit a to, jaké banky a penzijní fondy je financují. Zatím nejsou ztrátové, ale pokud by ceny ropy zůstaly nízké několik let, došlo by na velké problémy, řekl v jednom z lednových vysílání pořadu Alter Eko na Rádiu BBC stratég z České spořitelny Miroslav Plojhar politickému geografovi Michaelu Romancovovi.

Romancov: Z pohledu mezinárodních vztahů bylo nejdůležitějším tématem roku 2014 Rusko a vývoj na Ukrajině. Zůstane to tak i letos. Platí to také ekonomicky?

Plojhar: Podle mě ano. Rusko bude velké téma jak díky své velikosti, tak vzhledem k vývoji jeho geopolitických požadavků.

Romancov: Rusko je šestou až osmou největší ekonomikou světa, zhruba na úrovni Brazílie nebo Itálie. Kdyby se něco dělo v těchto zemích, v Česku to pravděpodobně nebudeme vůbec řešit. Je pro ekonomiku důležitá geografická blízkost?

Plojhar: Ano, třeba zmíněná Itálie je pro nás z hlediska zahraničního obchodu mnohem důležitější než Rusko. Ale u Ruska mnohem silnější roli než ekonomika hraje právě geopolitika. Neřeší se tedy jen jeho závislost na ceně ropy a jeho požadavky, ale i to, jak se mění tamní demografická situace. Rusko má poslední možnost udržet se ve světové superlize, demografie mu nehraje do karet, na rozdíl třeba od Spojených států, a dokonce i Evropy.

Romancov: Co nás čeká právě na starém kontinentu? Další etapa krize eurozóny v souvislosti s Řeckem, možná Španělskem?

Plojhar: Hlavním problémem eurozóny je euro samotné. Svázané měny jsou z politického hlediska super vynález, ale ekonomicky je euro a fungování svázaných měn obecně poměrně velký problém. Před dvěma, třemi lety se krizi eura podařilo vyřešit jen částečně. Ekonomiky se vyvíjejí a měny na to reagují – když je hospodářství silnější, snese silnější měnu, slabší ekonomika pak jde ruku v ruce s oslabováním měny. Když se měny uzavřou, přestane to fungovat. Je to podobné, jako kdybychom teď uzavřeli kurz koruny k dolaru a řekli, že bude stejný dalších dvacet let. To prostě není možné.

Romancov: Co by se stalo s eurem, kdyby Řecko vystoupilo z eurozóny? Bylo by to pro euro negativní?

Plojhar: První reakce by byly negativní, protože by se začalo řešit, kdo má na Řecko vazby. Většina řeckých dluhopisů sice již není vlastněna německými bankami, ale vazby tam stále jsou. Kdyby odpadlo Řecko, byla by namístě otázka, kdo je další na řadě. Řecko je sice pověstný nejhorší žák ve třídě, ale problémy svázané měny se týkají všech, dokonce i Německa. V delším období, pokud by z eura vzniklo jakési severní euro, tedy společná měna třeba pro Německo, Benelux a Rakousko, by taková měna ale posilovala.

Romancov: Co by to znamenalo pro Českou republiku? Neměli bychom vzhledem k silným ekonomickým vazbám na Německo v případě takového scénáře mnohem výrazněji usilovat o přijetí této společné měny?

Plojhar: V případě, že by vzniklo toto severní euro, bylo by pro Českou republiku asi přínosné tuto měnu zavést. Pokud by se rozpadla současná eurozóna, týkalo by se nás to silně a velice negativně, mnohem bolestivější by to ale bylo v případě, že bychom již nyní byli součástí měnové unie.

Romancov: Vaše slova ukazují a dokazují velkou propojenost světa. Nepochybně se to týká i obchodu s ropou. Byli jsme svědky výrazného propadu cen této suroviny. Koho, vedle již zmíněného Ruska, může letos levná ropa výrazně ovlivnit a jak?

Plojhar: Pochopitelně další producenty ropy. Ne až tak arabské země, ale státy Střední a Jižní Ameriky, třeba Venezuelu nebo Mexiko. Jde o to, jaké mají jednotlivé země náklady na těžbu. V Saúdské Arábii je to asi 5 dolarů na barel, nižší ceny ropy ji tedy tolik nepoškozují. V zemích, jako jsou Venezuela, Mexiko a místy i USA v případě ropy z břidlic, se těžaři již dostávají na částky, kdy pro ně produkce v současnosti přestává být výnosná. Druhým problémem, zatím skrytým, jsou investice do nových těžebních kapacit a to, jaké banky a penzijní fondy je financují. Zatím nejsou ztrátové, ale pokud by ceny ropy zůstaly nízké několik let, došlo by na velké problémy.

reklama
reklama