Euro ve volném pádu: Evropské kvantitativní uvolňování očima českých finančních expertů (týden první)

| Roman Chlupatý

Tiskárny peněz se ve Frankfurtu roztočily naplno, velký třesk se ale nekonal. Odborníky oslovené v rámci naší ankety minulý týden v souvislosti s evropským QE nejvíce zaujalo prudké oslabení eura. Měna má přitom podle nich prostor k dalšímu oslabení, a to až k paritě s dolarem, možná i pod ni. Důvody jsou vedle QE také Řecko a spekulace o zvyšování sazeb v USA.

Jak hodnotíte první týden kvantitativního uvolňování v Evropě? Překvapilo vás něco?

Helena Horská (Raiffeisenbank): Jak se dalo čekat, nákupy ECB, respektive národních bank, zatlačily výnosy státních dluhopisů ještě níže. Kvůli tomu, že se ECB rozhodla nekupovat dluhopisy se záporným výnosem pod úrovní depozitní sazby (-0,2 %), se nákupy přesunuly k dluhopisům s delší dobou splatnosti. Výnosové křivky se tak extrémně zplošťují. Jejich úroveň přestává reflektovat ekonomický vývoj, především inflaci a klíčovou úrokovou sazbu ECB, za horizontem pěti a více let. QE také přispívá k oslabování eura, a má proto potenciál zvrátit trend poklesu inflačních očekávání v eurozóně a pomoci exportně orientovaným ekonomikám rychleji růst. Tyto ekonomiky pak potáhnou jako lokomotiva ty země, které zaměřily svoji produkci na vnitřní trh eurozóny.

Miroslav Novák (AKCENTA CZ): Týden je příliš krátká doba na hodnocení úspěšnosti kvantitativního uvolňování. Z prvních dnů je zřejmé, že ECB nyní nemá – a nebude mít ani v nejbližších měsících – problém s nabídkou vhodných dluhopisů. V prvních třech dnech po spuštění byly nakoupeny dluhopisy v objemu téměř 10 miliard eur a podobné tempo by mělo být nadále udržitelné. Spuštění QE se v týdnu promítlo do dalšího poklesu výnosů jihoevropských státních dluhopisů, což bylo celkem předvídatelné.

Filip Fyrbach (GE Money Bank): ECB začala podle očekávání nakupovat německé dluhopisy a na jejich cenách to bylo znát. Postupně se ale bude muset soustředit i na dluhopisy ostatních států (což je dobře) a na delší splatnosti, pro což hovoří i její závazek nekupovat cenné papíry s výnosem pod -0,2 %. Ti, kteří věří, že pokles sazeb je to, co evropské ekonomice pomůže, mohou prozatím slavit, a pokud je známkou těchto oslav růst inflačních očekávání, jde zatím vše podle plánu. Osobně mě ale překvapilo výrazné oslabení eura, které rozhodně nenaznačuje, že vše jde tak, jak se čekalo. Slabší euro bude hlavním, okamžitým faktorem, který by měl eurozóně pomoci. Zlepšující se úvěrování v ekonomice v důsledku nižších cen se dostavuje pozvolna, ale i to už je patrné.

Vladimír Vávra (Wood & Company): Samotné spuštění kvantitativního uvolňování ECB pro akciové investory příliš vzruchu nepřineslo, neboť z krátkodobého hlediska je v cenách akciových instrumentů již zohledněno. Spuštění nákupů podle očekávání podpořilo ceny evropských dluhopisů, a tak se asi nejzajímavějším pohybem uplynulého týdne stalo další razantní oslabení eura. Ani to nicméně zřejmě nebylo velkým překvapením.

Napovědělo spuštění QE v Evropě něco o tom, jakou podobu nakonec program bude mít?

Helena Horská: Uběhlo ještě málo času na nějaké dalekosáhlé závěry. Od prvopočátku je ale jasné, že QE v eurozóně naráží na méně rozvinutý kapitálový trh, který nenabízí dostatečně širokou škálu cenných papírů využitelných k masivnějším nákupům. Ty vytlačují investory z tohoto segmentu. Proto sledujeme odliv prostředků z dluhopisů do akcií, ačkoli vyhlídky na zlepšení hospodaření evropských firem jsou zatím jen hypotetické.

Miroslav Novák: Program je na začátku, teprve za několik měsíců je podle mě možné přistoupit k hodnocení jeho úspěšnosti. Klíčovou roli v QE hraje nákup státních dluhopisů a nemyslím si, že by minimálně v letošním roce mělo dojít k nějakým komplikacím při výkupu těchto cenných papírů. Rovněž je v tuto chvíli nemožné říci, zda ECB ukončí program QE v září 2016, či zda dojde k jeho prodloužení. Musíme být trpěliví.

  • 1
  • 2
reklama
reklama