Proč se opět dočkáme unce zlata za 2 tisíce USD?

| redakce

Warren Hogan a Victor Thianpiriya z ANZ věří, že poptávka centrálních bank vytáhne cenu zlata k novým maximům. Z Číny se navíc stává velký zlatý trh.

Finanční transformace Asie

Kupní síla spotřebitelů stoupá spolu s růstem reálné mzdy a poptávka po zlatě se zvyšuje díky tomu, jak si ho může dovolit stále více lidí. V Asii během posledních desetiletí byl tento takzvaný příjmový efekt dominantní. Asijské ekonomiky (zejména Čína a Indie) zažívají silný růst, ale stále disponují relativně silně regulovanými finančními systémy. Zlato z tohoto vývoje těžilo, protože zatím není tak regulované jako finanční sektor. Vzhledem k tomu, že hraje klíčovou roli v asijských kulturách, poptávka po tomto kovu je ještě vyšší, než by naznačovaly čistě finanční faktory.

Během posledních pěti až deseti let fundamenty jako ekonomický růst a problémy finančního systému nahrávaly zlatu. Mezi rozvíjejícími se trhy v rámci skupiny, kterou ANZ označuje jako Asia 10, činila průměrná poptávka po zlatě 0,7 gramu na osobu, což je zhruba polovina spotřeby na obyvatele rozvinutějších států s vyššími příjmy (jako jsou Německo, USA, Kanada, Jižní Korea a Japonsko). Poptávka po zlatě na obyvatele na mladých trzích by se mohla zdvojnásobit díky růstu bohatství v těchto zemích a industrializaci jejich ekonomik.

Světová poptávka po zlatě
Světová poptávka po zlatě

Dynamika vývoje by mohla značně ovlivnit asijskou poptávku po fyzickém zlatě. Investoři z vyspělých zemí v současnosti drží 2 % portfolií v komoditách. Přitom některá pravidla diverzifikace naznačují, že by se optimální alokace alternativ měla blížit 5% podílu v portfoliu. Vzhledem ke své relativně vysoké likviditě může zlato představovat polovinu tohoto podílu.

Celková retailová a institucionální poptávka po zlatě v regionu Asia 10 by podle ANZ mohla narůst na téměř 5 tisíc tun za rok do roku 2030 ze současných 2,5 tisíce tun. Pokračující nákupy centrálních bank mohou k růstu asijské poptávky významně přispět.

Centrální banky a zlato

Během příští dekády budou centrální banky rozvíjejících se zemí potřebovat držet větší množství fyzického zlata v trezorech, aby podepřely důvěru v (nově) plovoucí měnové kurzy. Mnohé centrální banky již drží velké devizové rezervy, které budovaly od asijské měnové krize z konce 90. let. Centrální banky vyspělých zemí si budou pravděpodobně chtít udržovat stávající zlaté pozice, takže by celý sektor měl vykazovat do budoucna čisté nákupy.

Centrální banky si jsou vědomy rizik rezervních portfolií, zejména kvůli volatilitě na finančním trhu od poslední krize, a proto diverzifikují portfolia mimo aktiva denominovaná v amerických dolarech nebo eurech. Růst zadlužení od krize dodává diverzifikaci na důležitosti. Část prostředků plynula do vládních dluhopisů periferních ekonomik, pozorovali jsme ale také nákupy zlata ze strany centrálních bank. Nejpatrnější to bylo na mladých trzích.

Aktuální dokument MMF napovídá, že bylo zlato centrálními bankami vnímáno jako aktivum, které lze využít k omezení rizika. Závěry plynou z průzkumu ANZ mezi centrálními bankami a manažery suverénních fondů provedeného začátkem roku 2014. Polovina respondentů považovala zlato za dlouhodobě bezpečný přístav. Kolem 60 % respondentů věří, že zlato bude během následujících dvou let tvořit větší podíl devizových rezerv centrální banky, pouhých 20 % očekává jeho pokles. Zhruba polovina oslovených je přesvědčena, že prostřednictvím zvýšení pozic ve zlatě lze zmírnit rizikovost portfolia.

ANZ: Průzkum ohledně ceny zlata
ANZ: Průzkum ohledně ceny zlata

Pokud by všechny centrální banky světa držely minimálně 5 % svých devizových rezerv ve zlatě, vyžadovalo by to nákupy téměř 8 tisíc tun zlata. Těžko by pak centrální banky svou aktivitou neovlivňovaly ceny.

Dlouhodobý výhled ceny zlata

Světová ekonomika a finanční sektor budou v příštím desetiletí čelit několika hrozbám. Nezodpovězenými otázkami jsou dokončení procesu oddlužování, normalizace úrokových sazeb nebo evoluce čínského ekonomického modelu a jeho integrace do světového systému. V důsledku toho není pravděpodobné, že by úrokové sazby nebo investiční výnosy dosáhly úrovní z posledních dekád.

Hlavní scénář ANZ (kterému analytický tým dává 45% pravděpodobnost) předpovídá pro rok 2030 unci zlata za 2 400 USD, tedy cenu dost vysokou na to, aby stimulovala novou nabídku. ANZ má i optimističtější scénář s růstem cen k 3 000 USD do roku 2030 a pesimistický s propadem na dno pod 1 000 USD během následujících 10 let.

ANZ: Hlavní scénář vývoje ceny zlata
ANZ: Hlavní scénář vývoje ceny zlata
  • 1
  • 2
reklama
reklama