Petr Jakubík (EIOPA): Strukturální problémy, fragmentace ekonomik, nízké sazby a dluh? Evropský finanční systém je zranitelný

| Roman Chlupatý

Evropské kvantitativní uvolňování navýšilo míru finančního rizika. Extrémně uvolněná měnová politika společně s nestabilitou na periferii eurozóny a geopolitickými třenicemi v našem okolí namíchaly koktejl, který by politici ani investoři neměli podceňovat, říká Petr Jakubík, vedoucí týmu zabývajícího se finanční stabilitou v European Insurance and Occupational Pensions Authority. Česko se jako malá otevřená ekonomika případnému dovozu problémů ze světa těžko ubrání, může ale zvýšit odolnost domácí ekonomiky, a to i s pomocí konsenzuální politiky s dlouhodobými cíli.

Rizik, která by mohla ohrozit finanční stabilitu v Evropě, je na pohled stále dost. Která jsou v tuto chvíli z vašeho pohledu ta nejvýznamnější, která je potřeba nejpozorněji sledovat?

Petr Jakubík
Petr Jakubík

Evropa se potýká s prostředím nízkých úrokových sazeb, které nedávno prohloubilo rozhodnutí Evropské centrální banky spustit kvantitativní uvolňování. Makroekonomické prostředí nízkých úrokových sazeb může za určitých podmínek podpořit ekonomický růst, ale na druhou stranu působí negativně na ziskovost dlouhodobých investorů, jako jsou pojišťovny a penzijní fondy. Jejich dlouhodobé závazky jsou totiž kryty aktivy s kratší splatností, a ta musejí být následně reinvestována za nižší výnos při zachování stejného rizika. Řada strukturálních problémů a fragmentace evropských ekonomik spolu s vysokou zadlužeností vlád a soukromého sektoru navíc značně brzdí růst hospodářství a činí finanční systém zranitelnějším.

O dopadech uvolněné měnové politiky v Evropě se už několik měsíců bouřlivě diskutuje. Podobně periodicky přicházejí na přetřes i makroekonomická a geopolitická rizika. Sledujete je?

Nepříznivě na evropské ekonomiky působí i vysoká míra nezaměstnanosti, především na jižní periferii eurozóny. Problémem je zejména nezaměstnanost mladých, z čehož těží různé populistické a extremistické politické proudy. To vytváří silné napětí ve společnosti a brzdí některé strukturální reformní kroky. K tomu se přidávají různá geopolitická rizika a konflikty ve světě s přímými ekonomickými dopady na EU. I přes mírně se zlepšující ekonomický výhled došlo oproti roku 2014 k nárůstu rizik, která se mohou projevit v delším horizontu. EIOPA tato rizika z pohledu sektoru pojišťoven a penzijních fondů rozebírá například ve své Zprávě o finanční stabilitě vydané na konci loňského roku, aktualizovaná verze bude publikována v polovině roku 2015.

Na této verzi pracujete, verdikt tedy ještě nemáte. Zeptám se ale na průběžný výsledek, respektive pocit. Dočkáme se letos zlepšení, nebo míra rizika zůstane na stávající úrovni?

Zmíněné problémy bohužel nemají jednoduchá řešení. Nezbytné strukturální reformy je například obtížné provést v období pomalého růstu hospodářství. Další vývoj navíc bude záležet na řadě externích faktorů, které budou rozhodující pro vnímání rizik finančními trhy. Současná situace, kdy dochází k poklesu kreditních spreadů, tedy kreditního rizika vnímaného finančními trhy, při nárůstu zadlužování jak vlád, tak soukromého sektoru, je dlouhodobě neudržitelná. Je živena politikou kvantitativního uvolňování ECB, která se snaží omezit deflační tlaky a podpořit růst. Vzniká velmi křehká rovnováha, která může být lehce narušena buď jednou významnou negativní událostí, nebo souhrnem řady menších negativních zpráv přicházejících ve stejnou dobu. Takovým spouštěčem by mohlo být třeba vyhrocení geopolitických rizik v podobě eskalace situace na Ukrajině a zhoršení vztahů mezi Ruskem a atlantickým blokem. To by mělo za následek prudký nárůst rizikových prémií s negativním dopadem na finanční trhy i reálnou ekonomiku.

Růst rizikových prémií se zdá být vzhledem k míře rizika, kterou jste zmínil, velice pravděpodobný. Pokud by k němu došlo, byl by to pro evropský finanční systém problém?

V krátkodobém horizontu se pravděpodobnost nárůstu rizikových prémií jeví jako poměrně omezená, a to zejména kvůli nedávnému rozhodnutí ECB spustit kvantitativní uvolňování. V dlouhodobém horizontu je tomu ovšem naopak. Otázka nezní, zda dojde k nárůstu rizikových prémií, ale kdy a jakým způsobem. Pozvolný růst úrokových sazeb reflektující makroekonomické fundamenty by měl na finanční systém stabilizující vliv. Problémem by byl prudký nárůst rizikových prémií při zachování nízkých bezrizikových sazeb, což by mělo značné negativní dopady mimo jiné i na sektor pojišťoven a penzijních fondů, což ukázaly loni provedené celoevropské zátěžové testy.

Vraťme se ke konfliktu na Ukrajině, kde situace navzdory několika pokusům o stabilizaci zůstává komplikovaná. Jak velkou hrozbu pro evropský finanční systém tamní válka představuje?

Evropa má na Ukrajinu jen omezené finanční vazby a ani Rusko nepatří z pohledu finančního systému mezi naše klíčové trhy. Přesto, pokud vynecháme extrémní scénář, tedy zastavení dodávek ruské ropy a zemního plynu do Evropy, je potřeba souvislosti dění na Ukrajině brát v potaz. Existují totiž i nepřímé efekty, jako jsou sekundární obchodní vztahy, které Evropu mohou zasáhnout. Podle dosavadních analýz se toto riziko zatím jeví spíše jako omezené. Výrazné problémy by podobný scénář mohl vyvolat zřejmě jen v případě, že by spolu s dalšími negativními událostmi spustil zmíněné prudké přehodnocení rizikových prémií v některých evropských ekonomikách.

V Česku často zaznívá názor, že jsme ostrůvkem relativní stability, který díky obezřetné politice bank a finančních institucí obecně může tlumit vnější turbulence. Jak to vnímáte vy?

Český finanční sektor, kterému dominuje bankovní sektor, je výrazně orientovaný na dluhopisová portfolia. Nárůst volatility na dluhopisových trzích by tedy negativně postihl i český finanční systém. Hlavní rizika přitom přicházejí ze zahraničí. Česká republika je malá otevřená ekonomika, obchodně výrazně propojená s ostatními zeměmi Evropské unie, zejména s Německem. Negativní vývoj hospodářství zemí eurozóny se tak promítá i do vývoje v Česku, jelikož zvyšuje riziko v podobě nárůstů míry nesplácení úvěrů, pro domácí finanční sektor zásadních.

To nejpodstatnější z pohledu finanční stability v Česku se tedy děje za hranicemi, tedy mimo dosah českých finančních institucí a regulátorů. Dá se i tak odolnost domácí ekonomiky nějak navýšit?

Možnosti české hospodářské politiky bojovat proti zmíněným vnějším faktorům jsou značně omezené. Na druhou stranu je nepochybně možné dopady toho, co se děje za hranicemi, omezit zvýšením odolnosti domácí ekonomiky. Toho lze dosáhnout větší diverzifikací zahraničního obchodu, vytvořením stabilního a fungujícího institucionálního rámce a celkově stabilního a predikovatelného ekonomického prostředí. K naplnění zmíněných cílů je potřeba konsenzuální a dlouhodobá hospodářská politika s jasně stanovenými prioritami. Česku by také pomohl systematický přístup v oblasti zaměstnanosti, přistěhovalecké politiky nebo propojení vzdělávání, vědy a výzkumu s praxí.

Právě přistěhovalecká politika a obecně téma imigrace je v Česku nadále spíše doménou politikaření než politiky. Oprostíme-li se od zbytečných emocí, co a proč by se mělo udělat?

Česká populace stárne, a proto se v budoucnosti neobejde bez kvalifikované pracovní síly ze třetích zemí. Tento fakt je podle mě potřeba zohlednit v domácí hospodářské politice. Česko by se mělo přidat k zemím, které se snaží nalákat kvalifikovanou pracovní sílu. V opačném případě totiž může zůstat cílem pouze pro méně kvalifikované zahraniční pracovníky, což by mohl později být pro českou ekonomiku značný hendikep.


European Insurance and Occupational Pensions Authority (EIOPA, Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) se sídlem ve Frankfurtu nad Mohanem byla zřízena rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady EU k 1. lednu 2011 jako součást nové architektury pro dohled nad finančním trhem v Evropě. Reorganizace evropského institucionálního rámce zajišťujícího obezřetnostní dohled (makro i mikro) vedla k vytvoření tří nových evropských autorit (EBA – European Banking Authority, EIOPA – European Insurance and Occupational Pensions Authority a ESMA – European Securities and Markets Authority). EIOPA má za primární cíl podporu stability finančního sytému, transparentnost trhů a finančních produktů společně s ochranou spotřebitelů, a to jak v oblasti pojišťovnictví, tak zaměstnaneckých penzijních fondů. Svou činností usiluje o to, aby rizika spojená s pojištěním a zaměstnaneckými penzemi byla vhodně regulována a byl nad nimi přiměřený dohled. V rámci makroobezřetnostních otázek úzce spolupracuje nejen se dvěma zmíněnými institucemi, ale i s Evropským výborem pro řízeni rizik (the European Systemic Risk Board) a Evropskou centrální bankou.

reklama
reklama