Řecko na dalším rozcestí: SHORT, nebo LONG?

| Roman Chlupatý

Většina expertů čeká, že současná kočkovaná mezi Aténami a Bruselem (nebo spíše Berlínem?) vyřeší dalším nakopnutím pomyslné plechovky s červy dále po cestě. Co taková kopaná zahrnuje a jak dopadne, na tom už se ale neshodnou. V době, kdy Alexis Tsipras a Janis Varufakis brnkají na nervy politikům i trhům, je proto dobré si připomenout některé známé pravdy. A možná je okořenit odvážnými predikcemi toho, jak by evropská telenovela nazvaná "Co s Řeckem?" mohla skončit.

Řecko: SHORT

Nick Beecroft

Nick Beecroft (Saxo Capital Markets): V Řecku by se brzy mohlo platit eurem i drachmou

Pro mě nejpravděpodobnější scénář na nejbližší období stále počítá s tím, že se podepíše nějaká slátanina, nějaký kompromis. Obě strany totiž drží poměrně vysoké karty. Severoevropané, i když tvrdí opak, se obávají nákazy, která by se mohla v případě vyhrocení situace v Řecku šířit po periferii. Mluvím jak o politické, tak finanční lavině. Euroskeptické strany na jihu, zejména ve Španělsku, jsou totiž nyní velmi silné, takže pokud by Řecko odešlo z eurozóny (Grexit), byla by to pro ně celkem kvalitní munice.

Podle mě severní křídlo eurozóny blafuje, když tvrdí, že z něčeho podobného nemá obavy. Řecko to ví, ale zároveň je v hrozném stavu, a tím i v těžké situaci. Nemůže být k věřitelům příliš nezdvořilé. Čekám tedy kompromis, ale dodávám, že pravděpodobnost nějaké nehody roste. I proto bych vyčíslil pravděpodobnost Grexitu v letošním roce na 25 %. Nevyloučil bych ani to, že Řecko zůstane v eurozóně, ale začne navíc tisknout drachmy, které se na přechodnou krizovou dobu dostanou také do oběhu.

Pavel Hnát

Pavel Hnát (Vysoká škola ekonomická): Řecko? Vysoká hra o celistvost Evropské unie

Jediným řešením řecké krize jsou podle mě skutečné a hluboké strukturální reformy zajištující konkurenceschopnost řecké ekonomiky v evropském i globálním kontextu. Tlak na uskutečnění těchto reforem je vyšší uvnitř eurozóny než mimo ni, a tak věřím, že Řecko členem unie zůstane.

Severní státy dávají jasně najevo, že je pro ně celistvost eurozóny nadále prioritou a že jsou ochotny ji udržet i za cenu vyšší inflace v severní části měnové unie. Vyšší inflace přitom bude pro Řecko příznivá, neboť dočasně zvýší jeho konkurenceschopnost, což usnadní zavedení reforem (za předpokladu, že Řecko zůstane v eurozóně). Kombinací těchto kroků může Evropa překonat své ekonomické obtíže a obhájit svou jednotu, která je v kontextu současného politického a bezpečnostního vývoje světa možná důležitější než kdy dříve.

Řecko: LONG

Jan Jedlička

Jan Jedlička (EU Office České spořitelny): Řecko odejde z eurozóny, aby se mohlo vrátit

Oprášil jsem křišťálovou kouli a nasměroval ji do Atén roku 2018. Co jsem viděl? Unavené tváře běžných Řeků, na kterých bylo patrné, že jsou šťastní, neboť ekonomické turbulence z let 2015 a 2016 jsou již za nimi a čeká je světlejší budoucnost. Po měsících neplodného dohadování tehdejší Tsiprasovy vlády s lídry EU v první polovině roku 2015 nakonec ECB bouchla do stolu a uzavřela penězovody, které držely nad vodou řecké bankovnictví. Následná vlna krachů řeckých bank a hrozba totálního kolapsu domácí ekonomiky vedly vládu Řecka ke znovuzavedení vlastní měny, která okamžitě oslabila na zhruba poloviční hodnotu vůči euru. Unie přispěchala se záchranným balíčkem, jehož obsahem bylo i radikální odpuštění dluhů v držení států eurozóny a ECB.

Kumulovaný HDP Řecka v letech 2015 až 2016 se propadl dvouciferným tempem, ale od konce roku 2016 se začala situace zlepšovat. Slabá drachma prospěla konkurenceschopnosti řecké ekonomiky, která v roce 2017 vykázala růst o 3 %. Obavy z nákazy dalších periferních států eurozóny v čele se Španělskem, Portugalskem a Kyprem se nenaplnily, a to zejména díky zásahu ECB, která v roce 2015 silně intervenovala na dluhopisových trzích. Řecko zůstalo v NATO i EU, vláda dobrovolně přistoupila ke strukturálním reformám, jejichž bolestivost snižovala slabá domácí měna, a nyní se již objevují spekulace na téma, kdy Řecko opět rozšíří řady eurozóny.

reklama
reklama