10 věcí, které byste měli vědět o záporných úrocích

| redakce

Výnosy německých dluhopisů se propadají stále hlouběji, některé splatnosti už dosahují rekordních záporných hodnot. Celosvětový trend extrémně nízkých úrokových sazeb tak nerušeně pokračuje. Příčiny a důsledky této tendence jsou poměrně složité. K lepší orientaci nicméně může pomoci následujících 10 bodů, které dal dohromady Mohamed El-Erian, dluhopisový expert a aktuálně hlavní ekonomický poradce Allianz.

  1. Přestože Němci v tomto historickém fenoménu jednoznačně vedou (v rámci indexu německých dluhopisů Bloomberg Germany Sovereign Bond Index se záporná sazba objevuje u 30 z 54 sledovaných cenných papírů), u ostatních evropských trhů je posun k trendu záporných výnosů rovněž patrný. Podle odhadů JPMorgan mají v eurozóně zápornou sazbu emise za celkem 1,5 bilionu eur, a to i v zemích jako Rakousko, Dánsko, Finsko, Nizozemsko a Švýcarsko. A zdaleka se nejedná jen o sekundární trh.
  2. Éru rekordně nízkých výnosů zažívají i dluhopisy periferních zemí eurozóny, jako jsou Itálie nebo Španělsko. Stejně tak jsou na minimech výnosy dluhopisů renomovaných firem, mezi které patří třeba Nestlé nebo Shell.
  3. Zdánlivě nelogická ochota investorů dát za cenný papír více, než kolik dostanou zpět, není zdaleka tak iracionální, ani ji neovlivňují například regulatorní požadavky či averze k riziku. Evropská centrální banka v březnu spustí program kvantitativního uvolňování, a někteří investoři proto věří, že na odkupu státních dluhopisů mohou vydělat (prodají je centrální bance za vyšší cenu).
  4. Důvodů pro tento optimismus investorů je několik. Dopad kvantitativního uvolňování je totiž umocněn nadále stagnujícím ekonomickým růstem, nízkou inflací a hrozbou deflace. Svou roli hrají také geopolitické problémy a chaotická politická situace v Evropě.
  5. Stav podporují také nepříznivá demografická skladba evropského obyvatelstva a rostoucí nerovnováhy (i v důsledku technologického pokroku).
  6. Záporné sazby jsou pro banky a poskytovatele dlouhodobých pojišťovacích produktů výzvou, pokud jde o udržení klientů. Už nyní "trestá" stále vyšší počet evropských bank vkladatele za to, že u nich ukládají své peníze.
  7. To je další důkaz toho, že se situace z trhu se státními dluhopisy přelévá dále. Vedlejším efektem je také slabší euro, tlak na spready dalších bondů a podpora pro akcie. Znamenat to pro Evropu může rovněž plošší výnosové křivky, zatímco se záporné sazby budou postupně rozšiřovat i na delší splatnosti (historickým předobrazem je trh s japonskými dluhopisy).
  8. Co to znamená pro držitele amerických vládních dluhopisů? Spolu s evropskými výnosy klesají i ty americké. Zlepšující se stav ekonomiky USA na druhou stranu spolu s očekávanou divergencí měnové politiky ECB a Fedu podpoří vzájemné vzdalování výnosů v eurozóně a Americe.
  9. Existuje jen málo analytických modelů a ještě méně historických příkladů vhodných k pochopení širších ekonomických, finančních, politických a sociálních důsledků současné situace. Globální finanční systém je totiž založený na kladných nominálních úrokových sazbách. Plujeme v neprozkoumaných vodách.
  10. Režim extrémně nízkých úroků zatím vydrží. Ve střednědobém horizontu může tento vysoce neobvyklý jev přinést evropské ekonomice nejen výhody, ale také velká rizika. Umocněno iluzí likvidity trhu jde o prostředí, v němž malá změna v pravděpodobnostech budoucího vývoje a v očekáváních může vyústit v prudké pohyby cen aktiv.

Zdroj: Bloomberg

reklama
reklama