Po nás potopa! Čeští podnikatelé si z Buffetta příklad neberou

| redakce

Navzdory tomu, že dvě třetiny malých a středních podniků v Česku nepřežijí dlouhou nemoc nebo úmrtí svého zakladatele, nemá stále většina podnikatelů jasno, jak ošetřit a zajistit své nástupnictví. Pouze 26 % českých majitelů firem má nastavený proces, jak v případě jejich úmrtí nebo absence společnost dále řídit či předat dalším generacím.

"Jedním z nejkritičtějších okamžiků života rodinné firmy je nástupnictví. Jakým způsobem předání majetku proběhne, často rozhodne o dalším přežití firmy," uvádí James Turnbull ze společnosti Svěřenské fondy a trusty. "Úspěšně zvládnuté předání žezla může být skvělou příležitostí, jak firmu dále rozvíjet, přenést myšlenku zakladatele a jeho hodnoty na další generace."

Podle nezávislého průzkumu Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP) z května 2014, který realizovala agentura IPSOS, si více než dvě třetiny majitelů rodinných firem uvědomují důležitost toho zajistit nástupnictví, ale ani polovina z nich je nezačala ještě ani plánovat. Přitom podle údajů AMSP 70 % rodinných firem etapu předávání nepřežije.

"Tři čtvrtiny podnikatelů ignorují fakt, že jejich firma po jejich odchodu nepřežije bez dobře nastaveného plánu nástupnictví, ani se nevyrovná s neočekávanou událostí. To je hluboce znepokojující, protože kvůli tomu může v příštích letech zaniknout až polovina českých firem," říká Martin Strnad ze společnosti Svěřenské fondy a trusty. V případě, že majitel zemře nebo vážně onemocní, bude většina takovýchto firem vystavena obrovským problémům, které mohou vést i k jejich zániku. "A to nemluvím o stresu pro ostatní rodinné příslušníky, kteří budou svědky destrukce rodinného jmění a pracovních míst svých blízkých nebo přátel."

Od ledna 2014, kdy nabyl platnosti nový Občanský zákoník, je přitom k dispozici široká škála nástrojů, jak tuto situaci vyřešit. Je možné upravit podnikovou strukturu, zajistit nepominutelné dědictví, případně vložit majetek i celou firmu do takzvaného svěřenského fondu.

Změny, které přinesla nová legislativa, umožňují mít proces nástupnictví firmy pod kontrolou. Díky tomu potomci zakladatele nepřijdou o prospěch z vlastnictví podniku, jenž může být nadále profesionálně řízen a rozvíjen i v případě, že se nikdo z potomků na vedení firmy nehodí nebo o ně nemá zájem.

Proč se takové množství majitelů firem na podobnou situaci nepřipravuje, je těžké pochopit. "Určitě hraje velkou roli neinformovanost, neznalost možností i určitá liknavost nebo nezodpovědný přístup ve stylu po mně potopa," uzavírá James Turnbull.

Informace v článku vyplývají z odpovědí 833 respondentů průzkumu provedeného společností Svěřenské fondy a trusty, s.r.o. a portálu Babinet.cz.

reklama
reklama