Stane se Srbsko cílem investorů? Hon za výnosy pokračuje

| Jan Schiller

Od zahájení programu kvantitativního uvolňování americké centrální banky (a v době spouštění toho v eurozóně) jsou dluhopisoví investoři nuceni stále pečlivěji hledat nějaký zajímavější výnos (nebo alespoň nezáporný). Investorská poptávka se postupně přesouvala ze segmentu státních dluhopisů vyspělých zemí do firemních obligací nebo napříč regiony směrem k mladým ekonomikám. S vyhlídkou toho, že končící měnový stimul americké centrální banky nahradí ta evropská, lze očekávat, že se tento "hon za výnosy" bude nadále posouvat do regionů dříve vnímaných jako lehce "exotické".

Takovou lokalitou by se vzhledem k chystaným změnám na tamním dluhopisovém trhu i očekávané konsolidaci ekonomických fundamentů ve spolupráci s mezinárodními institucemi mohlo stát Srbsko. Jeho ekonomika, zotavující se pozvolna z recese, bude v následujících letech těžit z ekonomické transformace a postupné konvergence k úrovni Evropské unie, se kterou začátkem roku 2014 zahájila přístupové rozhovory. Srbsko zároveň dosáhlo ohledně podpůrných finančních prostředků dohody s Mezinárodním měnovým fondem, která pomáhá stabilizovat externí nerovnováhu a zavazuje Srbsko k výrazným reformám ve fiskální a strukturální oblasti.

Z podobné spolupráce s mezinárodními institucemi evropské rozvíjející se ekonomiky vždy silně těžily. V obdobné situaci (ovšem s relativně lepšími fundamenty) se nedávno nacházely například Rumunsko, Chorvatsko nebo Bulharsko. Od zahájení přístupových rozhovorů až po plnohodnotné začlenění do struktur Evropské unie došlo u těchto zemí ke strukturálním reformám a k celkově lepšímu vnímání ze strany mezinárodních investorů. To se odrazilo i v požadovaných výnosech státních dluhopisů, které postupně klesly z úrovní nad 8 % na současná 2-4 %.

Srbská centrální banka v současnosti provádí konzervativní měnovou politiku a drží úrokové sazby na (v evropském kontextu) vysoké úrovni 8 %.

Díky ekonomické stagnaci, nástupu strukturálních reforem a celoevropskému vývoji zároveň propadla míra inflace, podobně jako v zemích střední Evropy, téměř k nule. To znamená vysoké reálné úrokové sazby, jež na místním nelikvidním obligačním trhu v současnosti převyšují 10 %. Tuto úroveň vnímám jako nadprůměrně atraktivní i s ohledem na rizika srbské ekonomiky a domnívám se, že by v následujících měsících měla postupně klesat (ceny dluhopisů by díky tomu vzrostly). A to i díky snižování úrokových sazeb centrální bankou, aniž by měl výrazněji utrpět kurz dináru. Vzhledem k očekávanému zvýšení likvidity dluhopisového trhu lze předpokládat i zvýšenou poptávku po domácí měně.

EUR/RSD

Z pohledu dluhopisového investora je vedle absolutní výše výnosů velice zajímavá i chystaná konsolidace lokálního dluhopisového trhu. Na něm nyní existuje velké množství menších emisí, což jej udržuje roztříštěný a nelikvidní. Ministerstvo financí ale nedávno přijalo strategii financování státního dluhu pro následující roky, která plánuje výraznou změnu ve struktuře financování, a to směrem k menšímu počtu objemově větších emisí tak, jak je to standardem na vyspělých dluhopisových trzích. Toto opatření vnímáme jako důležitý krok ke zvýšení likvidity trhu, což povede k vyššímu zájmu zahraničních investorů, a díky tomu k poklesu likviditní (rizikové) prémie, a tedy růstu cen dluhopisů.

Je ovšem potřeba podotknout, že rizikem zůstávají pokračující vysoký deficit běžného účtu a rozpočtový schodek v případě, že se nepodaří naplnit očekávání fiskální konsolidace a spolupráce s MMF.

reklama
reklama