Jan Vedral (Conseq): Z experimentů ECB mám obavy, v Americe bych sazby zvýšil co nejdříve. Akcie mají stále smysl

| redakce

Hlavní manažer investic ve společnosti Conseq a český investiční guru Jan Vedral nabídl exkluzivně Investičnímu webu své názory na současné tržní prostředí. Druhá část rozhovoru byla hlavně o centrálních bankách a akciích.

Jako jedinou alternativu k dluhopisům, které jsou už dnes hodně drahé, vnímá většina investorů akcie. Jak na ně nahlížíte? Nejsou už valuace na vyspělých trzích přemrštěné?

Jan Vedral
Jan Vedral

Akciové trhy nejsou oproti vlastní historii předražené. Drahé jsou dluhopisy, a to státní i firemní investičního stupně ve vyspělých zemích. V Evropě ještě prostor pro růst cen akcií vidíme, ocenění zde zatím není přehnané, je na dlouhodobém průměru či lehce pod ním. V Americe jsou valuace mírně nad dlouhodobým průměrem a v Japonsku, kde byly P/E poměry na nesmyslných hodnotách 30 až 40, jsou cen akcií zhruba na 20násobku zisků. Akcie na rozvíjejících se trzích nyní delší dobu výrazněji nezpevňují, zhruba dva roky, a proto zůstáváme ohledně akcií optimisty.

Favoritem je pro vás tedy Evropa?

Loni na podzim jsme přesunuli část portfolia z amerických do evropských akcií. Evropský trh sice výrazně předčil ten americký, ale stálo proti tomu zhodnocení dolaru. Ve finále tak byla výkonnost očištěná o pohyb měn v podstatě stejná. Vedle Evropy dlouhodobě preferujeme rozvíjející se trhy.

Sázíte v rámci nich na region střední a východní Evropy?

Ano, líbí se nám hlavně Polsko, Maďarsko a Balkán. Ekonomickou výkonnost očekáváme dobrou, problémem ale zůstává to, že na burzách v regionu nejsou ty správné akcie. Například v české ekonomice je nejvýrazněji zastoupen automobilový průmysl, ale na burze nenajdete z tohoto sektoru ani jeden titul. Z makroekonomického pohledu je region zajímavý, když však jdete po jednotlivých společnostech, lze jen stěží něco vybrat. Snad kromě Polska, tam je výběr bohatší.

Vystačíte si obecně v portfoliích s akciemi a dluhopisy?

Dlouho jsme si mysleli, že vystačíme, nyní ale začínáme řešit alternativní aktiva, především nemovitosti. V Česku se po pádu Lehman Brothers realitní trh propadl. Ve srovnání se zahraničím sice nebyl propad tak markantní, ale trh každopádně zamrzl, protože se přestalo obchodovat. Ti, co drželi, nebyli ochotni prodávat za nižší ceny, a investoři zase nebyli ochotni nakupovat za vyšší ceny. Trh klesal až do roku 2013, kdy na něm teprve začalo být patrné oživení. To podle nás zatím není u konce, a proto věříme nemovitostem, v Česku hlavně těm komerčním.

Ceny akcií těží z prostředí nízkých sazeb vytvořeného centrálními bankami, které mimo jiné dělá z dluhopisů relativně málo atraktivní zboží. Kdy se podle vás začnou zvedat úroky? Spekuluje se, že první bude Fed, a to již letos. Jaký je váš názor na další politiku americké centrální banky?

V souvislosti se zvyšováním sazeb Fedu se hodně mluvilo o červnu, odsouvá se ale zřejmě až na podzim. Po silném loňském čtvrtém kvartálu chodila z USA na začátku letošního roku slabší čísla o ekonomické aktivitě, což ospravedlnilo - ne pro mě, ale pro většinu trhu ano - otálení Fedu, který cyklus zvyšování sazeb stále oddaluje. Celý proces také zpomalil propad cen komodit. Inflace se ale začne vracet k cíli a Fed bude mít plné ruce práce ji na této úrovni udržet. Trh práce v USA vykazuje oživení a brzy začne docházet k růstu mezd a průsakům do inflace. Osobně bych hlasoval pro rychlejší zvyšování sazeb, tedy při nejbližší možné příležitosti, tedy již v červnu. Fed se ale bude rozhodovat podle dat, zejména podle několika důležitých ukazatelů, které mají vyjít v příštích dvou měsících.

S kvantitativním uvolňováním začala se zpožděním i ECB. Jak její snahy nastartovat ekonomiku hodnotíte?

Opravdu nevím, jak program zvládne, ale bojím se tohoto experimentu. Současná akce ECB už v podstatě ničemu nepomáhá, možná tak nějakému sentimentu. 10letý německý státní dluhopis vynáší 0,2 %, do splatnosti 6 let jsou úroky záporné. Co ještě chce ECB se sazbami provádět? Kdyby vzala adresy a každému poslala 100 eur, dosáhla by svého vytouženého cíle mnohem lépe. Záporné sazby způsobují do budoucna problém mnoha odvětvím, zejména finančnímu sektoru (penzijním společnostem, bankám a pojišťovnám). Nutit násilím investory přesouvat peníze do rizikových aktiv podle mě není rozumné.

Kdy se poprvé zvednou sazby u nás v Česku?

V ČR to podle mě bude dříve než v eurozóně. Podívejte se na pracovní trh - když si řeknete o vyšší plat, dostanete ho. U nás už začíná být shánění lidí problém, minimálně v Praze je cítit nedostatek. Lze proto očekávat, že se mzdové tlaky začnou projevovat. Po dlouhé době pozorujeme, jak se v Německu probouzejí spotřebitelé. Tento vývoj by mohl být přerušen leda něčím takovým, jako by byla válka s Ruskem nebo odchod Řecka od eura, ale ani takové faktory by pravděpodobně nezastavily oživení. Spíše se obávám toho, že inflace vzroste příliš a teprve se zpožděním se začnou projevovat negativní důsledky nekonvenčních měnových politik aplikovaných v uplynulých letech.

Jak hodnotíte intervence ČNB na trhu s českou korunou?

V současnosti je koruna značně podhodnocená. Exportu to asi pomáhá, ale nechápu, proč je nutné zemi, která má takový přebytek zahraničního obchodu, ještě v této oblasti dále stimulovat. V ČR jsme měli problém s nízkou poptávkou domácností a nízkými investicemi, takže intervence podle mě nebyly cíleny úplně dobře. Nemyslím si, že nějak výrazně pomohly. Rozhodující je ekonomický cyklus. Lidé neustále odkládali spotřebu, až nakonec ani nevěděli proč. Nyní konečně začali opět utrácet a roste zaměstnanost. Podle mě to není "nakopnutím" od ČNB, protože již v kvartálu, kdy byly intervence oznámeny, bylo zřejmé, že domácí poptávka ožívá.

Pomohly kroky centrální banky alespoň proti deflaci?

Nemyslím si, že by deflace dovezená (způsobená externími faktory) byla až tak škodlivá. V inflaci se intervence ČNB musely matematicky projevit - udrželo ji to kladnou -, ale podle mého názoru by se mnoho nezměnilo, ani kdybychom pár měsíců pozorovali inflaci zápornou.

Půjde ČNB v otázce upouštění od měnových intervencí švýcarskou cestou?

Doufám, že nedojde k nakumulování rezerv do takové míry, že by to začalo působit nějaké problémy. Intervence ČNB sice byly mohutné - zatímco USA v rámci kvantitativního uvolňování nakoupily dluhopisy v objemu zhruba 4 % HDP ročně, naše centrální banka pustila na trh 7 % HDP během 14 dnů -, ale i tak si myslím, že k ukončení intervencí bude docházet postupně. ČNB může intervenovat neomezeně dlouho a držet pozice proti bance může spekulanty vyjít draho. Čím více se bude blížit termín konce intervencí (na trhu převládnou podmínky, které centrální bance nebudou dávat makroekonomický důvod, proč by v intervencích měla pokračovat), exportéři se začnou zajišťovat a tlaky samozřejmě porostou, protože nikdo nebude vědět, jak dlouho ještě bude centrální banka na trhu s intervencemi přítomna.

Rozhovor jsme pořídili na neformálním setkání s týmem společnosti Conseq.

Conseq tým & IW tým

Foto zleva: Petr Novotný (šéfredaktor IW), Michaela Toperczerová (redaktorka IW), Jan Schiller a Martin Pavlík (portfoliomanažeři z Consequ), Barbora Opatová (manažerka podpory distribučních sítí, Conseq) a Jan Vedral (předseda představenstva a hlavní investiční manažer společnosti Conseq)

reklama
reklama