Nenáviděl by Benjamin Graham indexové fondy?

| redakce

Indexové fondy se těší stále větší oblibě. Jen za posledních pět let investoři vybrali z aktivně spravovaných portfolií 74 miliard dolarů, zatímco do indexových fondů 209 miliard dolarů napumpovali. Co by ale na rozmach investování, které zvládne i člověk s nulovým povědomím o fungování finančních trhů, řekl otec moderní finanční analýzy Benjamin Graham?

Rostoucí popularita indexových fondů je pochopitelná. Podle dat společnosti S&P Dow Jones Indices v loňském roce za širokým americkým benchmarkem S&P Composite 1500 zaostalo téměř 90 % aktivně spravovaných akciových podílových fondů. Je tedy poměrně logické, že investorům přijde mnohem zajímavější svézt se s trhem než zbytečně riskovat, že při sestavování individuálních portfolií ukáží na špatné tituly.

Nadšení kolem indexových fondů nicméně nesdílejí všichni. "V poslední době jsem o indexových fondech mluvil hned s několika hodnotovými investory," říká Jason Zweig, komentátor listu WSJ. "Překvapilo mě přitom, když mi někteří z nich řekli, že jsou přesvědčeni, že by se Benjamin Graham, zakladatel moderní finanční analýzy, za investování prostřednictvím indexových fondů nikdy nepostavil."

Zweig souhlasí s tím, že investoři nakupující indexové fondy de facto přiznávají, že nemají ponětí, které akcie jsou aktuálně levné, nebo naopak drahé. Ani to podle něj ovšem neznamená, že by se Graham k indexovým fondům otáčel zády.

"Benjamin Graham byl vždy zastáncem podrobné a nezávislé analýzy nezkreslené krátkodobými výkyvy na trzích," říká Zweig, který je mimo jiné i editorem Grahamovy populární knihy Inteligentní investor. "Na druhou stranu je neoddiskutovatelné, že i Graham věřil v indexové fondy, byť zemřel jen krátce poté, co John Bogle, zakladatel společnosti Vanguard, představil úplně první indexový fond na světě," dodává.

Není investor jako investor

V knize Security Analysis, kterou Graham napsal již ve 30. letech minulého století spolu s Davidem Doddem, čtenáři mimo jiné najdou zmínku o takzvaném průřezovém investování. "Akcionáři jako celek buď vydělávají, nebo naopak prodělávají podle toho, jak se daří všem firmám," píše v knize Graham. "Průřezové investování snižuje význam finanční analýzy na minimum, ale nemělo by být zatracováno. Neexistuje totiž žádný nezpochybnitelný důvod, proč by investování do jednotlivých sektorů či akcií mělo přinášet vyšší zisky," stojí dále v knize.

V červnu 1974 zase Graham během jednoho ze svých vystoupení řekl, že je pro stále větší počet institucionálních investorů obtížné překonat trh. "Jedinou možností, jak se dopracovat k nadprůměrným ziskům, je mít ve srovnání s konkurencí lepší finanční a akciovou analýzu," prohlásil a dodal, že by proto pro stále více obchodníků měla být synonymem úspěchu výkonnost indexu S&P 500, respektive že by investoři mohli začít svá portfolia sestavovat ze všech akcií zastoupených v tomto benchmarku.

A do třetice Graham v roce 1976 řekl, že žádný průměrný manažer institucionálního fondu nedokáže s ohledem na základní pravidla logiky a pravděpodobnosti dlouhodobě překonávat indexy Dow či S&P 500, takže by se měl spokojit s průměrem, kterého dosahují právě tyto srovnávací indexy.

"Graham velmi rád rozlišoval mezi defenzivními a oportunistickými investory. Rozdíl přitom v jeho podání nespočíval v agresivitě a podstupovaném riziku, ale v množství času, které investor správou portfolia strávil," říká Zweig. "V dnešní době lze defenzivní a oportunistické obchodníky asi nejlépe přirovnat k individuálním a institucionálním investorům. Pro oportunistické investory mohou být analýza aktiv a výběr jednotlivých akciových titulů stále zajímavé, defenzivním investorům však více vyhovují indexové fondy, což si Benjamin Graham uvědomoval možná jako úplně první člověk na světě."

Zdroj: WSJ

reklama
reklama