Svět potřebuje nový jídelníček. Ten současný ničí zdraví i planetu

| redakce

Jsme to, co jíme. Jídelníček předurčuje nejen zdraví naše, ale rovnou celé planety, shodují se odborníci. Americká komise pro výživové směrnice (DGAC) proto spolu s řadou dalších úřadů ve státech jako Brazílie, Švédsko, Katar či Evropská unie doporučuje výraznou změnu v jídelníčku lidí. Masný průmysl z ní asi zrovna nadšený nebude.

Doporučení DGAC je prosté: Konzumujte více rostlinné stravy a méně masa, může to zásadně omezit negativní dopady na životní prostředí. Je to vůbec poprvé, kdy komise vydala toto doporučení ve spojení s enviromentálním dopadem stravování. Závěr zprávy je navíc podpořen řadou odborníků z oblasti chemie, biologie i lékařství.

Nastavení stravovacího systému (a to jak v USA, tak celosvětově) je v současnosti pro zdraví lidí i celé planety neudržitelné. Jídlo je základní lidskou potřebou a jeho obstarávání základní lidskou aktivitou. Rozsáhlé a nevyvážené zemědělství je zodpovědně za 30 % vytvářených skleníkových plynů. Z toho 14,5 % celosvětových emisí je tvořeno hospodářskými zvířaty. Jediná kalorie zvířecího proteinu vyžaduje přibližně 11krát více energie z fosilních zdrojů než vyprodukování jedné kalorie rostlinného proteinu.

Vzhledem k současnému stylu stravování souvisejícímu s ekonomickým vývojem musí být do roku 2050 vyprodukováno o 50-70 % více potravy, aby byla uspokojena poptávka populace čítající 9-10 miliard lidí. To by zároveň mohlo mít za následek výrazné globální oteplení, a to až o dva stupně Celsia.

Přibližně 70 % úbytku sladké vody je způsobeno zavlažováním polí, zemědělství obecně znečišťuje a nabourává sladkovodní a mořské ekosystémy. Kvůli tvorbě zemědělské půdy dochází k masivnímu kácení lesů a plocha pro pěstování a chov v současnosti pokrývá čtvrtinu (ledem nepokrytého) povrchu Země.

Průměrný Američan zkonzumuje týdně o 45 % více masa, než je doporučeno americkým ministerstvem zemědělství. Spolu s poklesem fyzické aktivity hraje tento způsob stravování hlavní roli v nárůstu míry obezity populace a výskytu kardiovaskulárních onemocnění i cukrovky u stále mladších lidí. A zatímco více než dvě miliardy lidí bojují s obezitou, dalších téměř 850 milionů lidí na jiných místech planety trpí hlady. Celosvětový potravinový systém je tedy nejen nezdravý, ale také značně nevyvážený.

Zdroj: World Economic Forum

reklama
reklama