Malé pojednání o investičních horizontech aneb Že prý budoucnost nikdo nezná

| redakce

Barry Ritholtz se ve svém článku pro Bloomberg věnuje investičním lekcím a předpovídání budoucnosti. Je nemožné odhadnout vývoj trhu? Nemusí být, když pracujete s rozumným časovým horizontem.

"Předpovídat budoucnost je nemožné. Nikdy nevíme, co se stane. Platí to pro různé oblasti - sport, politiku, investování i ekonomiku," píše Ritholtz.

Teorie chaosu říká, že systémy jsou komplexní, dynamické, nelineární a citlivé na malé změny. Příkladem je takzvaný "motýlí efekt", který praví, že mávnutí motýlích křídel může vyvolat jen nepatrné změny v atmosféře, které ale v průběhu času mohou vést až k tak dramatickým změnám, jako je výskyt tornáda.

"Teprve až ve chvíli, kdy akceptujete, že skutečně nevíte, co vás čeká, můžete začít činit inteligentnější investiční rozhodnutí," zdůrazňuje Ritholtz.

Předpovídat budoucnost může být nakonec velmi snadné, pokud jde o makroekonomiku. Například kdokoli se znalostí makroekonomie a kapitálových struktur ví, že akcie mají tendenci se během delších období s vysokou pravděpodobností zhodnotit, protože reflektují růst produkce a produktivity lidí. Věříte-li, že budou lidé produktivnější a počet obyvatel poroste, a navíc přivřete oči před všemi katastrofickými články předpovídajícími konec světa, bude ke zhodnocování firem dlouhodobě skutečně docházet. Nepotřebujete křišťálovou kouli, abyste porozuměli. Stačí selský rozum.

Nemusíte vědět, co se stane. Jen je potřeba pochopit svět takový, jaký je, a aplikovat vysoce pravděpodobné výsledky některých událostí.

Učebnicový dlouhodobý horizont není reálný svět investic

"Dlouhé období je pro srovnání zavádějící, pokud je vztahujete k současným událostem. V dlouhém období jsme všichni mrtví. Ekonomové pracují s příliš zjednodušenými a nepoužitelnými zadáními, když nám v bouřlivých dobách dokáží jen říci, že až bude bouře minulostí, bude hladina oceánu opět klidná," řekl kdysi Keynes.

Výrok o dlouhodobé pozitivní výkonnosti akcií není při investování oproti očekávání mnohých zase tak dobře použitelný, protože finanční životy a investiční horizonty jsou sérií krátkých období v rámci jednoho dlouhého trendu. To nás nutí uvažovat i v krátkodobém horizontu, v němž se budoucnost stává jen těžko předvídatelnou.

V krátkých časových úsecích bývají fluktuace trhu náhodnější. Například pokud se podíváme na denní, měsíční a roční výnosy S&P 500 za posledních 60 let, uvidíme, do jaké míry čas ovlivňuje výsledky portfolia. Ve velmi krátkodobém horizontu je akciový trh téměř náhodnou procházkou s průměrnými denními fluktuacemi kolem 0,03 %. Na měsíční bázi se sice průměrný výnos mění na mírně pozitivních 0,7 %, nicméně stále působí jako z většiny náhodný. Na roční bázi průměrný výnos výrazně vyskočí k téměř 13 %, i když nadále působí dost nahodile.

Prodloužení časového horizontu snižuje nahodilost výkonnosti akciového trhu, protože roste pravděpodobnost, že bude výkonnost portfolia korelovat s vývojem firemní produkce. Předpovídat budoucnost není nemožné, když porozumíme fungování světa a aplikujeme vysoce pravděpodobné scénáře na budoucí události. Není to tak, že bychom nevěděli nic, a proto se museli predikcím úplně vyhýbat. Naopak, čím více víte, tím větší šance, že se vám podaří projektovat vysoce pravděpodobné scénáře budoucnosti.

Chytří investoři znají své limity. Počítají s omezeními konceptů, jako je například "dlouhé období". Znají aritmetiku trhu a zohledňují daně a poplatky. Vědí, že akciový trh není místem, kde zbohatnout. Jak je zmíněno ve filmu G. I. Joe, vědění je polovinou vyhrané bitvy. Druhou polovinu tvoří aplikace znalostí způsobem, který s vysokou pravděpodobností povede ke splnění finančních cílů.

Zdroj: Pragmatic Capitalism

reklama
reklama