Anna Stupnytska (Fidelity): Současnou krizi ještě Řecko ustojí, za tři až pět let ale z eurozóny stejně odejde

| redakce

Řecká dluhová krize pokračuje a její řešení se podle všeho nepodaří najít ani během pátečního setkání ministrů financí eurozóny v lotyšské Rize. Aténám přitom hrozí, že budou brzy bez peněz a nezbude jim nic jiného než vyhlásit státní bankrot. Anna Stupnytska, ekonomka z Fidelity Worldwide Investment, odhaduje, že se propast, před kterou v současnosti Řecko stojí, ještě podaří zasypat, nejpozději za pět let ale podle ní zemi dojde dech a z eurozóny vystoupí.

Řecko je v centru pozornosti, a to zejména v souvislosti s tím, že MMF podle všeho vyloučil odklad splátek jeho závazků. Mají ještě Atény šanci situaci vyřešit?

Anna Stupnytska
Anna Stupnytska

Situace je krajně nejistá, mění se každým dnem, takže je těžké ji sledovat. Nicméně předpokládám, že v nejbližších měsících dojde k určité dohodě mezi Řeckem a jeho věřiteli, ať již bude u moci v Aténách současná vláda, nebo nějaká jiná. Jakákoli politická reprezentace Řecka bude muset zmírnit své požadavky, protože bez dohody a poskytnutí pomoci od finančních institucí nebude podle mého názoru země schopna už od května plnit své závazky.

Ratingová agentura Standard and Poor's nedávno opět snížila Řecku úvěrové hodnocení a prohlásila, že se bez hlubokých ekonomických reforem, případně dalších úlev, řecké dluhy a další finanční závazky stanou neudržitelnými. Přiblížili jsme se tedy možnosti, že země bude muset opustit eurozónu, nebo je to pouze ten nejhorší hypotetický scénář?

Pravděpodobnost, že dojde k odchodu Řecka z eurozóny, se rozhodně v posledních týdnech zvýšila. Nemyslím si, že by k tomu mělo dojít ještě letos, může se tak ale stát za tři až pět let, až se ukáže, že strukturální reformy jsou jak politicky, tak sociálně příliš drastické, stejně jako úsporná opatření. K dosažení významného posunu směrem ke konkurenceschopnosti řecké ekonomiky by bylo snazší opustit eurozónu a devalvovat měnu. K tomu za několik let pravděpodobně dojde. Zatím je ale ještě stále velká politická vůle, zejména v Německu, udržet Řecko v eurozóně. V průběhu několika posledních let vyrostla okolo Řecka vysoká ochranná stěna, což je důvod, proč trhy nijak zvlášť nereagují na pokračující napětí. Myslím si, že mezinárodní finanční instituce mají hodně vyjednávací síly a že nebudou těmi prvními, kdo by Řecku vystavil stopku. To udělá spíše sama řecká vláda.

Takže také zastáváte názor, že už není otázkou zda, ale spíše kdy Řecko z eurozóny vystoupí?

Na to existuje mnoho různých pohledů. Podle mého to bude hodně záviset na politice. Nesmíme zapomínat na to, že v nejbližších letech se budou v zemích eurozóny konat důležité volby, zejména v roce 2017 ve Francii a poté v Německu. Zaznamenali jsme značný nárůst popularity extremistických politických stran a euroskeptiků. Kdyby se takové strany dostaly k moci, nemyslím si, že by Řecko v eurozóně vydrželo nějak dlouho.

"Nenakazí" případný odchod Řecka z eurozóny ostatní periferní země?

Odchod Řecka z eurozóny by mohl být nakažlivý, ale rozhodně méně, než kdyby k tomu došlo třeba v roce 2012, kdy panovala hluboká krize. Země dostala podporu a v současnosti je kolem ní ochranná zeď, zejména v podobě kvantitativního uvolňování ECB. Pokud by Řecko z eurozóny odešlo, rozhodně by k nějakému otřesu na trzích došlo, jeho důsledky by ale byly mnohem citelnější pro samotné Řecko než pro kohokoli jiného. Na další periferní země by řecké strasti působily odstrašujícím způsobem. Jinými slovy, další země z periferie eurozóny by se mnohem více snažily v unii zůstat. Myslím si, že navzdory prvotnímu otřesu by to mohlo být dobré jak pro růst řecké ekonomiky, tak pro růst hospodářství ve zbylých zemích eurozóny. Ale rozhodně to není záležitost letošního roku.

Informace o fondech Fidelity naleznete ZDE.

Zdroj: Fidelity Worldwide Investment

reklama
reklama