Fed uvízl v minulém století. Nepodstatné, říkají finanční manažeři

| redakce

Obavy americké centrální banky, že by se ve Spojených státech mohlo po více než osmi desetiletích opakovat něco jako Velká hospodářská krize, tuto strategicky důležitou instituci stále drží před branami 21. století. Americkým finančním manažerům je to ale evidentně jedno.

Kvantitativní uvolňování, kterým se centrální banka USA donedávna snažila bojovat proti dopadům drtivé finanční krize z roku 2008, nebylo ničím jiným než znehodnocováním americké měny. Takové opatření má přitom kořeny až v antickém Římě, kde byla před zhruba dvěma tisíci let měna uměle oslabena tím, že bylo na výrobu "stříbrných" mincí používáno více levnějších kovů na úkor stříbra.

Z historie se lze přiučit lecčemu. Zároveň je ale potřeba si uvědomit, že se svět mění, a to hodně rychle. Každý hospodářský cyklus je jako otisk prstu - jedinečný a nezaměnitelný. Měnová politika Fedu pod vedením Bena Bernankeho a jeho věrné učednice Janet Yellenové byla a stále je založena na Bernankeho posedlosti Velkou hospodářskou krizí, které se bývalý guvernér banky mimo jiné věnoval ve své dizertační práci. Jenže to, co fungovalo v boji za silnější ekonomiku ve 30. letech, nemusí fungovat nyní.

Abychom pochopili, že se svět od 30. let 20. století radikálně změnil a ekonomika je úplně jinde, není potřeba vyjmenovávat všechny změny, které se za více než osm dekád udály. Stačí se podívat, jak tehdy a dnes vypadaly telefony nebo auta. Ten rozdíl musí vidět každý, ale i tak se někteří členové centrální banky stále zoufale ptají, proč americká ekonomika či mzdy i přes všechna opatření, která Fed udělal, nerostou rychleji, jak by podle starých učebnic měly. Často přitom poukazují právě na období ekonomického zotavování v druhé polovině 30. let minulého století, kdy hospodářství USA těžilo z uvolněné měnové politiky.

Se sazbami na nás nechoďte

Úvahy, že to, co již jednou zabralo, by se mohlo vyplatit i podruhé, jistě nejdou úplně špatným směrem, současně je ale potřeba brát v potaz aktuální podmínky a těm měnovou politiku "ušít na míru". Kdyby dnes v Eccles Building, sídle Rady guvernérů Fedu, mohli spolu s vrcholnými představiteli centrální banky sedět takoví průkopníci, jakými byli Howard Hughes či Steve Jobs, asi by měli co dělat, aby Janet Yellenovou a před ní Bena Bernankeho nevyhodili z okna. 30. léta jsou pryč, moderní doba si žádá odvahu a inovace.

Jak ale vyplývá ze zjištění magazínu Barron's, minimálně finančním manažerům v USA na (detailech) nastavení měnové politiky Fedu až tak nezáleží. Výsledek ankety Big Money Poll ukázal, že 45 % manažerů se hlásí k býkům, zatímco medvědí kožich jich aktuálně nosí jen 5 %. Na otázku ohledně očekávaného vývoje cen amerických akcií po prvním zvýšení sazeb jen čtvrtina manažerů odpověděla, že ceny zamíří "na jih". Další zdražování akcií čeká 55 % dotázaných. A co více, tři ze čtyř manažerů řekli, že je jim úplně jedno, zda a kdy banka sazby zvýší, protože to podle nich na akciový trh nebude mít dopad.

Zdroj: globalslant.com, Barron's

reklama
reklama